Snopková chce od státu miliardu za Libertu

Právě Snopková a Svoboda byli za vytunelování Liberty odsouzeni před čtyřmi roky k pětiletému vězení. Oba byli podmínečně propuštěni z vězení dříve.

Snopková se Svobodou koupili Libertu v roce 1996. Snopková, která je stále likvidátorkou Liberty, ale podle HN tvrdí, že podnik vytuneloval stát již při jeho založení na jaře 1992 - vložil do něj totiž podstatně méně majetku, než bylo uvedeno v privatizačním protokolu, a proto v roce 2005 podala žalobu na Fond národního majetku, který byl za privatizaci odpovědný.

HN píší, že Městský soud v Praze dal Snopkové částečně za pravdu. V listopadu 2007 potvrdil, že s privatizací Liberty nebylo vše v pořádku, a konstatoval, že "údaje, uvedené v předávacím protokolu, nemohly odpovídat skutečnosti". Vyčíslením škody se však nakonec nezabýval, protože žalobu zamítl kvůli tříleté promlčecí lhůtě, která podle něj uplynula již v roce 1995, uvádějí HN.

Podle nich s tím ale Snopková nesouhlasí. Tvrdí, že až po ukončení konkurzu v roce 2005 prý získala doklady o tom, jaký měl být skutečný majetek Liberty. Stát je do té doby nechtěl dát z ruky. Snopková argumentuje, že promlčecí doba tedy měla začít běžet až tehdy, píší HN.

V úterý měl o případu rozhodnout Vrchní soud v Praze, ale verdikt odložil. "Je to složitá věc a jde o velké peníze," vysvětlil předseda senátu Radomír Křivánek.

Pokud Snopková uspěje, mohla by včetně úroků získat skoro
miliardu korun. Zbytek po uhrazení dvousetmilionových dluhů by náležel akcionářům. Případný kladný verdikt civilního soudu by podle HN mohl dodatečně hrát roli v trestním případu Svobody a Snopkové. Oba by potom zřejmě chtěli obnovu svého procesu. "Nemohli přece zpronevěřit něco, co nebylo," řekl advokát Zdeněk Honzík.