Detektivky, metafikce, historické romány, lyrická próza, dobrodružné příběhy... V 90. letech se dařilo těmto i jiným trendům a knihkupectví se zaplňovala díly autorů, jakými jsou např. Javier Marías, Eduardo Mendoza, Almudena Grandes, Enrique Vila-Matas, Manuel Vázquez Montalbán, Julio Llamazares, Cristina Fernández Cubas nebo Arturo Pérez Reverte... Vjejich knihách se vyprávělo z různých hledisek o společnosti v období transformace. Pokud má španělská literatura nějaké znamení identity, nepochybně je v této pluralitě tendencí a ve vůli otevřít se modelům popírajícím „ryzí španělství“, což ji situuje do evropské a latinskoamerické dimenze.
Stejně jako jejich evropští a američtí kolegové se španělští tvůrci snaží najít odpovědi na tuto hybridní a křehkou charakteristiku zmíněnou na úvod. Láska, identita, paměť, spravedlnost, bolest nebo prostě prozaická hra patří k tématům objevujícím se v četných literárních formách, které otevřený prostor mezi realitou a čtenářem naplňují „fiktivními světy“.
Literatura představuje cestu, díky které se člověk může tázat a dozvídat, že je vytvořen z materiálu snů a touhy. Návštěva veletrhu Svět knihy v letošním roce představuje dobrou příležitost prověřit si, že tyto sny i touhy mohou být napsány ve španělštině.
O autorovi| INAKI ABAD LEGUINA, Autor je spisovatel a ředitel Institutu Cervantes v Praze
