EU chce, aby třetina dětí vyrůstala v jeslích. V Česku ale o tuto péči není zájem.
PRAHA Evropské země se v roce 2002 dohodly, že od příštího roku by mělo zařízení kolektivní péče navštěvovat 33 procent dětí do tří let. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) s tím ale nesouhlasí a chce debatu o tomto cíli znovu otevřít.
Česko má, stejně jako další postkomunistické země, s jeslemi bohatou zkušenost. Ani v dobách největšího rozmachu je ale nenavštěvoval Evropou požadovaný počet -v polovině 80. let vyrůstala v jeslích asi čtvrtina dětí.
Zatímco počet dětí v mateřských školkách klesal v 90. letech 20. století jen pomalu, jesle téměř zanikly. V roce 2005 bylo v celém Česku jen 54 jeslí s přibližně 1500 dětmi. Česká republika se tím zařadila mezi země s nejnižším podílem malých dětí v institucích denní péče. „V české společnosti se postupně ujala praxe celodenní péče matky o děti mladší tří let,“ píše socioložka Hana Hašková ve studii Kam směřuje česká společnost v oblasti denní péče o předškolní děti.
Matky se o umístění svého dítěte do předškolního zařízení většinou snaží mezi jeho druhým a třetím rokem, ve školkách je zapsána čtvrtina všech dvouletých dětí.
Psychologové se nedokážou shodnout, zda denní pobyt mimo rodinu malým dětem prospívá nebo škodí. Jasné je jen to, že matky, které jesle využívaly, si je chválí. Ty ostatní k nim mají spíše kritický postoj. „Sociální kontakty dítě potřebuje už od jednoho roku,“ odvolává se na psychology chválící kolektivní výchovu poslankyně Anna Čurdová (ČSSD). Stejně jako její straničtí kolegové rozmach jeslí podporuje. Vzorem je jí sousední Německo, které se pustilo do masivní výstavby. Čurdová argumentuje ve prospěch jeslí tím, že ve školkách jsou beztak mladší než tříleté děti. A jejich kapacita v posledních letech nestačí uspokojit poptávku. České ženy jsou podle ní pozdním návratem do práce znevýhodněny, jen polovině z nich se podaří vrátit do zaměstnání, z něhož odešly.
A co když obce postaví jesle, o něž nakonec nebude zájem? „Dokud nebude široká nabídka, nemůžeme mluvit o tom, že není poptávka,“ tvrdí Anna Čurdová. Nová zařízení se podle ní v případě nezájmu nakonec dají snadno předělat na školní družiny nebo stacionáře pro seniory.
„Většina odborníků říká, že kolektivní výchova malých dětí není vhodná,“ oponuje ministr Petr Nečas a zmiňuje uznávaného dětského psychologa Zdeňka Matějčka. Nečas chce spíš než „kolektivistické jesle“ podporovat péči o menší skupinky dětí nebo vzájemnou rodinnou výpomoc.
Nečas chce, aby Evropa debatu o počtu dětí v jeslích znovu otevřela také proto, že vznikla ještě před členstvím Česka v unii. Zároveň se chlubí tím, že ČR jako jedna z mála zemí unie naplňuje princip, že i práci v rodině lze vnímat jako ekonomicky relevantní aktivitu - rodičovský příspěvek totiž dosahuje zhruba výše minimální mzdy. „Chceme odstranit stereotyp, že žena, která pečuje o děti, nic nedělá a jediným, kdo pracuje, je muž-živitel,“ říká Nečas.
***
Spor mezi Českem a Evropskou unií ohledně výchovy malých dětí
Co prosazují Češi
1. České předsednictví chce otevřít debatu o možné revizi tzv. Barcelonských cílů. Jedním z cílů je například umístit do roku 2010 33 procent dětí do 3 let v zařízeních kolektivní péče. Většina států EU však Barcelonské cíle v oblasti péče o děti neplní, a ani nenaplní. Patří mezi ně i Česká republika.
2. České předsednictví chce zvýšit prestiž rodičovství a uznat neplacenou péči o děti doma jako společensky relevantní činnost.
3. České předsednictví prosazuje, aby rozhodnutí o způsobu péče zůstalo na rodinách.
4. Nemá smysl požadovat v celé Evropě jednotně stejný počet zařízení kolektivní péče bez reflektování specifických tužeb a přání rodiny, poptávky a historických zkušeností. Například v České republice bylo i v době komunismu umístěno v jeslích maximálně 24 procent dětí do 3 let. Po pádu komunismu se preference rodin rychle změnily a počet dětí v jeslích se v důsledku klesající poptávky snížil na 0,5 až dvě procenta dětí.
Co kritizuje Evropský parlament
Evropský parlament včera přijal zprávu o nediskriminaci na základě pohlaví. Kritická pasáž k českému předsednictví se do dokumentu dostala pozměňovacím návrhem prosazovaným evropskými zelenými. Ve zprávě se píše, že Evropský parlament se: 1. obává, že návrh českého předsednictví považovat péči o děti za „plnohodnotnou alternativu profesního života“ směřuje k tradičnímu rozdělení práce mezi muže a ženy, tj. k tradičnímu pojetí, kdy je muž pracovníkem na plný úvazek a o jeho osobní potřeby se starají „neviditelné ruce“ (žena), která pečuje o dům a rodinu. 2. obává, že návrh českého předsednictví nutí ženy, aby se vzdaly svého zaměstnání a ubíraly se „přirozenou“ cestou, tj. pečovaly o děti a jiné závislé osoby.
„Většina odborníků říká, že kolektivní výchova malých dětí není vhodná,“ říká ministr Petr Nečas
