LinkedIn - sociální síť, která způsobila v headhuntingu menší revoluci. Začíná se totiž vyrovnávat databázím kontaktů, referencí a poznámek o kandidátech z osobních setkání, které znamenaly pro nadnárodní společnosti v executive search nejstřeženější know-how a každým rokem si do nich zaznamenávaly další a další informace. Právě databáze, které se střádaly i desítky let, určovaly, kdo může a kdo nemůže být kvalitní headhunter. Bez kompletního pokrytí trhu a bez dostatku kontaktů jako byste v této branži nebyli.
LinkedIn, do něhož se může přihlásit každý a který je vytvořený jako sociální síť na sdílení pracovník zkušeností, pozicí zavedených společností zatřásl. Nic není jednodušší než se připojit na LinkedIn a pracovat virtuálně na své síti kontaktů. Ta se časem může rozrůst do neskutečných rozměrů, a ze sociální sítě se tak stane mocný nástroj. LinkedIn tím ohlásil vznik epochy, v níž lze vstoupit do executive search snadněji než kdy dřív.
Velkým příznivcem sociálních sítí je Jan Brázda, který si minulý měsíc založil svou společnost na vyhledávání top manažerů. Nejde o žádného nováčka v oboru: dlouho působil jako ředitel American Express, následně pracoval pro personální společnost Hays a nakonec jako konzultant společnosti v oblasti executive search Spencer Start. Přiznává ale, že sociální sítě mu k osamostatnění pomohly.
„Jenom pro zajímavost, já buduji svou síť už dva roky, tedy téměř od začátku LinkedInu. Věnuji se tomu hodně, každý den aspoň dvacet minut. Vytvářím různé skupiny a ty pak žijí vlastním životem. Jenom v jedné skupině mám kolem sedmi set lidí,“ říká Jan Brázda. „Pomocí LinkedInu jsem schopen hledat potenciální kandidáty velmi rychle. Mám na této síti přes pět set svých vlastních kontaktů, což jsou top manažeři, které dobře znám. Přes ně vidím profily tří a půl milionu manažerů a specialistů se jmény, s popisem toho, kde pracují a kde pracovali, a vidím i kontakty na ně.“
Pro Jana Brázdu to znamená obrovskou pomoc. Nahrazuje mu to databáze, které si firmy budovaly dvacet i třicet let. „Proto je dnes daleko jednodušší tento headhunterský byznys nově založit. Před pěti lety bych byl bez firemní databáze odkázán jen na lidi, které znám,“ tvrdí Brázda. „Je to obrovská zbraň, ale musí se používat opatrně. Některé firmy používají jenom LinkedIn, aniž by využily služeb konzultantů. Ale LinkedIn neumí kandidátům zavolat, sednout si s nimi, prověřit jejich kompetence a vyhodnotit průnik jejich osobních hodnot s kulturou klientské firmy.“
Jan Brázda nevidí slabinu sociálních sítí v tom, že jsou k dispozici každému, a každý si tak může vybudovat podobné sítě, ale upozorňuje, že mají-li mít kontakty nabyté na síti nějakou hodnotu, je nutné s nimi pravidelně pracovat a komunikovat. „Pokud se s daným člověkem neznáte nebo neznáte osobně někoho, kdo ho dobře zná, těžko se s ním propojíte a on vám na vaši zprávu ani neodpoví,“ dodává Jan Brázda.
„Nemá to hodnotu jako údaje od specializované firmy“ Tomáš Kubálek, partner české pobočky firmy Korn/Ferry, která patří k významným nadnárodním společnostem v oblasti executive search a talent managementu, je k sociálním sítím skeptičtější. Nemyslí si, že by mohly nahradit databáze. „Položíte-li mi přímou otázku, zdali informace v sociálních sítích nebo kdekoli na internetu nahradí současné informační systémy a know-how firem, které se zabývají problematikou talent managementu, nemohu odpovědět jinak, než že sociální sítě a internet jsou pouze vítaným zdrojem informací a doplňkem,“ říká Tomáš Kubálek. „Výsledná přidaná hodnota těchto specializovaných firem je mnohem vyšší. Informační systém headhunterské firmy musí navíc obsahovat objektivní posouzení získaných informací, výsledky osobních setkaní, mapovat historii lidí i dynamiku trhu.“
Kubálek je ale realista. Mezi nepopiratelné klady sociálních sítí patří okamžitá dostupnost informace. Jste-li součástí té „správné“ sociální sítě, je otázkou několika okamžiků, než hledanou informaci získáte. Další výhodou je aktuálnost informace - snahou každého uživatele je udržovat svůj profil aktuální včetně kontaktů. V neposlední řadě je nespornou výhodou dostatečná obšírnost informace.
„Na druhou stranu objektivita informací může být problematická. Autorem každého profilu je každý sám za sebe. Systém uváděných referencí v mnohém nepomůže, protože motivace k napsání reference jsou různé,“ říká Tomáš Kubálek. „Zpravidla vzniknou na požádání uživatele samotného, málokdy vznikne reference spontánně. Další nevýhodou je neúplný, a tudíž nepřesný celkový obrázek z hlediska počtu profilů. Účast v sociálních sítích je dobrovolná a řada lidí nechce být součástí takové sítě jednoduše proto, že chce chránit své soukromí.“ Oproti LinkedIn je mezi headhuntery daleko méně populární známý Facebook. „Tam lidé sdílejí fotky, na kterých se chlubí, kde včera popili,“ zní obecná reakce headhunterů na Facebook spojená s tím, že z této sociální sítě nic kloudného nevypadne. S Facebookem se proto pracuje jenom výjimečně.
„Facebook je samozřejmě zaměřený spíše na neformální vazby a na sdílení informací a fotek mezi kamarády. Z toho důvodu jej lze využít v procesu vyhledávání manažerů jen okrajově, především při hledání možných referencí na individuálního kandidáta či kandidátku,“ říká Jan Brázda.
