PRAHA Senátoři vyslyšeli námitky solárních investorů a na rozdíl od Poslanecké sněmovny jsou proti takzvané solární dani. Situace kolem opatření proti zdražování elektřiny se tak komplikuje.
Senátoři přejali argumenty fotovoltaické asociace, že zavedení srážkové daně z příjmů za elektřinu ze solárních panelů může být protiústavní.
Předseda senátního podvýboru pro energetiku Jiří Bis (ČSSD) přiznává, že tyto připomínky vzal v úvahu. Obává se též vlny soudních sporů a arbitráží s investory. Hrozí totiž porušení mezivládních dohod o ochraně investic, neboť řada velkých solárních parků má zahraniční vlastníky. Senátoři prý mají na stole desítky právních posudků, které je před přijetím novely zákona varují.
Bis se domnívá, že Poslanecká sněmovna schválila aktuální novelu zákona o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů příliš narychlo a neuvědomila si hrozící dopady navržených opatření. „Není šťastné, že se zákony s možným dopadem v řádu stovek miliard korun schvalují v takovém spěchu,“ uvedl pro LN senátor Bis.
„Nejtěžší rozhodování“ Poslanci příslušný návrh schválili ve zrychleném řízení během necelého měsíce. Zavedení „solární daně“ či zpoplatnění emisních povolenek se do něj dostalo až během druhého čtení v hospodářském výboru. Návrh se též během projednávání výrazně změnil. Srážková 26procentní daň z příjmů za solární elektřinu měla původně platit po dobu dvaceti let, později její platnost poslanci omezili na tři následující roky.
Senátoři z energetického podvýboru si vyžádali od ministerstva financí a ministerstva průmyslu a obchodu podklady, že vládní novela nevyvolá arbitráže a nezpůsobí krach firem vlastnících solární elektrárny. Podklady mají ministerstva předložit do 3. prosince. O schválení či zamítnutí návrhu by měl Senát hlasovat o šest dní později.
Další člen výboru, senátor Vítězslav Jonáš (ODS), během jednání navrhl snížení „solární daně“ z navržených 26 například na deset procent, dobu platnosti daně chce naopak prodloužit ze tří na pět let. Jonáš však sám uznává, že i tak by byla solární daň snadno napadnutelná. „Je to mé nejtěžší rozhodování od chvíle, kdy jsem se měl rozhodnout, zda podpořím Lisabonskou smlouvu,“ přiznává Jonáš.
Zpět jsou i emisní povolenky Někteří senátoři mají výhrady také k zavedení darovací daně, kterou by měly platit elektrárenské společnosti a část tepláren za povolenky k vypouštění oxidu uhličitého v příštích dvou letech. „Mám k dispozici i právní stanoviska, že nelze zavést darovací daň z něčeho, co bylo zavedeno nařízením vlády,“ uvedl Bis k problematice povolenek. Spor se vede také o to, jestli by měl stát od roku 2013 stále přidělovat část povolenek elektrárnám zdarma, nebo ne. Hlavním odpůrcem návrhu je ministr financí Miroslav Kalousek. Náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Hüner nicméně pro agenturu Reuters ve čtvrtek uvedl, že jeho ministerstvo bude trvat na zachování přídělu povolenek zdarma.
Dopady solárního boomu do cen elektřiny by podle Hünera měl stát řešit jinak než tím, že se vzdá pracně vybojované výjimky. Možnost bezplatně přidělovat aspoň část emisních povolenek od ledna 2013 totiž od Evropské unie získaly pouze Česká republika a Polsko.
Není jisté, zda senátoři s odporem proti solární dani a darovací dani z povolenek uspějí. Snadno je totiž může přehlasovat Poslanecká sněmovna, a to ještě před koncem roku.
