Příběh Soni, která pocházela z dvojčat, je známý. Její matka totiž nejen u babyboxu hloubětínského GynCentra počkala, než dítě ve schránce objeví zdravotní sestra, ale ještě u něj zanechala jeho rodný list a dopis.
Ten na svých stránkách cituje zakladatel českých babyboxů Ludvík Hess. „Mít dvojčata a být zároveň matka samoživitelka není lehké,“ psala matka měsíční Soni. Zároveň prosila, aby její dceru přidělili k adopci lidem, kteří na dítě čekají víc než deset let.
Všechno ale nakonec dopadlo jinak. Matka Soni si totiž adopci rozmyslela. Několik hodin před tím, než měla podepsat potřebné dokumenty, si dcerku odnesla domů.
„Chci věřit tomu, že to byl případ s dobrým koncem. Nebýt babyboxu, mohla třeba udělat něco nepředloženého,“ vzpomíná na případ Soni a její matky ředitelka nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová. Stejně skončil případ, který se na jaře odehrál v Brně. Maria v dubnu tohoto roku matka odložila do babyboxu v brněnské nemocnici Milosrdných bratří.
Mario, stejně jako Soňa, měl při nalezení u sebe doklady totožnosti a dopis. V něm matka napsala, že nemá peníze, aby se o osmiměsíčního chlapečka starala.
Ale i Mario se nakonec vrátil ke svým rodičům. Několik měsíců prožil v centru Klokánek, které provozuje Fond ohrožených dětí. Do Klokánku za chlapcem chodili jeho rodiče. „I když o to zpočátku nestáli, nakonec za synem začali pravidelně chodit, a dokonce se i učili, jak o něj pečovat,“ uvedla pro Žďárský deník ředitelka Klokánku Ditta Pokorná. V červenci se rodiče dohodli s pracovníky Klokánku, že si syna vezmou zpátky.
