Vzdušné proudy postupně roztáhly prachový mrak nad celý kontinent. Evropu postihl největší výpadek letecké dopravy od druhé světové války. Šestnáctého dubna bylo zrušeno 16 tisíc letů z osmadvaceti tisíc, o den později stejný počet z 22 tisíc letů. Celkem do 21. dubna zůstalo na zemi 95 tisíc spojů. Po celém světě uvízlo na pět milionů turistů, milion z Británie. Tisíce z nich byly uvězněny na letištích v Asii, Austrálii či Spojených státech. Po týdnu se letadla začala vracet na nebe, ale sopka dál chrlila popel a výpadky dopravy pokračovaly v různých částek světadílu celý měsíc. Vědci posléze odhadli, že jen 14. dubna sopka vypustila do vzduchu 250 milionů metrů krychlových prachu do výšky zhruba devíti kilometrů. Mezinárodní letecká agentura IATA spočítala ekonomický dopad na 148 milionů eur za každý den přerušeného provozu. Byla to nejtěžší rána tomuto sektoru od útoků z 11. září 2001, kdy se lidé nějaký čas báli do letadel.
Prach zasáhl i do diplomatických vztahů, když řada státníků včetně Baracka Obamy či Nicolase Sarkozyho nedorazila na pohřeb polského prezidenta Lecha Kaczynského. A to Evropa patrně unikla nejhoršímu, ještě 20. dubna islandský prezident Olafur Grimsson prohlásil, že „se blíží čas erupce Katly“, větší sestry sopky Eyjafjallajökull.
***
HROZBA Z ISLANDU
Nejchladnější léto za 500 let. Desítky tisíc mrtvých. Hlad, záplavy, revoluce po celé Evropě. Erupce islandské sopky Laki roku 1783, považováná dopady za nejtragičtější výbuch historie, zapříčinila jednu z největších klimatických katastrof minulého tisíciletí.
