ATÉNY Odklad jednání o finanční pomoci Řecku přišel tuto problémovou zemi draho.
Zvedl totiž úroky řeckých dluhopisů i náklady pojištění řeckého dluhu proti insolvenci na nové rekordy. Jednání o finanční pomoci Řecku mezi řeckou vládou, Mezinárodním měnovým fondem, Evropskou centrální bankou a Evropskou komisí měla začít včera, vzhledem k rušení letů nad Evropou kvůli sopečnému popelu z Islandu však musela být odložena a doufá se, že budou moci začít zítra.
Řecko se na konci loňského roku dostalo do dluhové krize, když kvůli vysokým dluhům a statistickým manipulacím ztratilo důvěru finančních trhů.
To vedlo k prudkému růstu úroků u řeckých dluhopisů. Takzvaná euroskupina, kterou tvoří ministři financí eurozóny, se proto před týdnem dohodla na podmínkách pomoci Řecku.
Přirážka, již investoři vyžadují k úrokovému výnosu řeckých vládních dluhopisů proti německým, včera stoupla u desetiletých obligací proti pátku o 0,4 procentního bodu na rekordních 4,82 bodu. Řecko tak musí na tyto dluhy platit úrok asi osm procent. Před finanční krizí v roce 2008 Řecko platilo proti Německu jen o zhruba půl procentního bodu více.
Na nový rekord rovněž vystoupily náklady ochrany investorů před řeckým státním bankrotem. Pětiletý swap CDS se dostal na 4,72 procenta z pátečních 4,38, což znamená, že pojištění deseti milionů eur řeckého vládního dluhu stojí ročně 472 tisíc eur.
Investoři jsou stále více přesvědčeni, že plánovaná jednání o finanční pomoci povedou k tomu, že Atény požádají o aktivaci balíku v rozsahu až 45 miliard eur (zhruba 1,1 bilionu Kč), největší pomoci svého druhu v historii. Řecko musí do konce května získat pro refinancování dluhu, splátky úroků a pokrytí rozpočtového deficitu 12 miliard eur a dnes se chystá testovat trhy nabídkou krátkodobých dluhopisů za 1,5 miliardy eur.
Předseda euroskupiny Jean-Claude Juncker včera řeckému internetovému serveru Euro2day sdělil, že Řecko v jednáních s MMF a evropskými institucemi bude zřejmě muset přijmout ještě tvrdší úsporná opatření, než dosud naplánovalo.
Současné kroky, jimiž Řecko v zájmu snížení rozpočtového deficitu snížilo mzdy ve veřejném sektoru, zmrazilo důchody a zvýšilo daně, označil Juncker za „ambiciózní a věrohodná“.
