Stačí jmenovat Démanty noci Jana Němce podle předlohy Arnošta Lustiga, Spalovače mrtvol Juraje Herze podle novely Ladislava Fukse, Žert Jaromila Jireše podle románu Milana Kundery či snímky Jiřího Menzela podle Hrabalových próz. Ostatně i oba československé filmy, které získaly v 60. letech Oscara -Ostře sledované vlaky a Obchod na korze, měly knižní předlohu. Po sametové revoluci se žádný takovýto boom spolupráce, při níž kvalitní literární dílo bylo svébytně převedeno do filmu, nekonal. Když už, tak se režiséři spíše ohlíželi do minulosti, a do filmové řeči tak převedli prózy Šlejharovy, Demlovy, Olbrachtovy či Klímovy, vedle Černých baronů pak vznikl i Tankový prapor... Ukázalo se také, že ne vždy a ne každému se prózy Bohumila Hrabala poddají...
Filmaři ale přece jen zareagovali na úspěch knih Michala Viewegha, a tak se už několik jeho románů dočkalo filmové podoby - počínaje poměrně zdařilými Báječnými léty pod psa. Milan Šteindler také natočil podle předlohy Haliny Pawlowské snímek Díky za každé nové ráno. Dalším autorem, z jehož knih vycházelo již několik filmů, je pak Petr Šabach.
Nejsouvisleji se literárním adaptacím věnuje Vladimír Michálek: natočil Ameriku podle románu Franze Kafky, Zapomenuté světlo inspirované prózou Jakuba Demla, Anděl Exit vycházející z novely Jáchyma Topola a nyní také snímek O rodičích a dětech podle knihy Emila Hakla.
Nyní vznikají také filmy podle Sestry Jáchyma Topola a prózy Peníze od Hitlera Radky Denemarkové.
