"Soud určil, že navrhovatel Vojtěch Filip nevěděl a nemohl vědět, že je evidován jako spolupracovník první správy federálního ministerstva vnitra," uvedl Toufar.
První správa bylo krycí označení jedné ze součástí StB, konkrétně zahraniční rozvědky. Podle soudu nadřízení Filipovi tajili, že zpravodajská služba patří pod StB. "Ve spisu se používá termín první správa federálního ministerstva vnitra," dodal Toufar.
Soud rozhodl 21. října 1992. Žádná ze stran se neodvolala a rozsudek nabyl právní moci v listopadu 1992. Podle historiků žádná bezpečnostní složka bývalé ČSSR nenesla označení československá zpravodajská služba. StB prý tento název používala při verbování spolupracovníků, když nechtěla otevřeně sdělit svou identitu.
Filip dnes řekl, že rozsudek pouze potvrzuje jeho tvrzení, že o spolupráci s StB nevěděl. "Já jsem nevěděl, že splnění povinností, které jsem měl jako tajemník dovozní komise ve fabrice, je evidováno jako spolupráce se Státní bezpečností," uvedl Filip.
Zda podepsal závazek o spolupráci se zpravodajskou službou, si nevzpomíná. "Tam teda nějaký závazek byl, ale já si pamatuji jen, že jsem podepsal v zaměstnání závazek mlčenlivosti podle zákona o utajovaných skutečnostech," řekl nynější šéf komunistů.
Senátor Martin Mejstřík naopak soudí, že rozsudek nemluví ve Filipův prospěch. Z rozsudku podle něj jednoznačně vyplývá, že Filip pracoval pro komunistickou rozvědku. "Pan Filip by musel být velmi naivní, kdyby netušil, pod jaké orgány rozvědka spadá," dodal.
Toufar dnes také potvrdil, že soud v době vynesení rozsudku věděl o Filipově slibu spolupráce. "Z rozsudku vyplývá, že soudu bylo známo, že navrhovatel vědomě podepsal závazek spolupráce s československou zpravodajskou službou," řekl Toufar.
Filipův písemný slib byl založen mimo hlavní svazek, který k šéfovi KSČM bývalá StB vedla. Když o dokumenty Mejstřík žádal, slib o spolupráci mu nebyl vydán. Archiv ministerstva vnitra tvrdí, že byl ze spisu vyjmut a založen jako zvláštní podsvazek. Pracovnice archivu ho údajně nezpřístupnila omylem. Následně se objevily spekulace, zda měl tento důležitý dokument k dispozici soud, když o Filipově spolupráci rozhodoval.
Filip se na rozhodnutí soudu odvolával, když tvrdil, že s StB vědomě nespolupracoval. Rozsudek ale zveřejnit nechtěl. Mejstřík se proto obrátil na českobudějovický soud a ke zveřejnění rozsudku v pondělí vyzval i ministerstvo vnitra, které bylo účastníkem soudního řízení. Podle Toufara musí soud ze zákona poskytnout informace každému, kdo o ně požádá.
Mejstřík minulý týden předložil kopii vázacího aktu, podle něhož se Filip ke spolupráci s StB písemně zavázal. I další dokumenty podle senátora jasně dokazují, že Filip pracoval pro komunistickou tajnou policii vědomě.
Filip je jedním z kandidátů na nového místopředsedu sněmovny. Člověk, který podle dokumentů ze svazků StB pracoval jako komunistický agent proti západoevropským státům, by podle Mejstříka v žádném případě neměl zastávat tak vysokou ústavní funkci.
Svazek, který na Filipa vedla StB, podle Mejstříka obsahuje nejen písemný závazek ke spolupráci, ale například i účtenky, které podepisoval pod jménem Falmer, a peníze, které bral za svoji činnost. Vázací akt Filip údajně podepsal v roce 1986. Ze svazku vyplývá, že pracoval proti západoevropským státům a NATO. V rámci této činnosti měl například získávat pro StB spolupracovníky mezi lidmi žijícími v západním Německu.
První správa bylo krycí označení jedné ze součástí StB, konkrétně zahraniční rozvědky. Podle soudu nadřízení Filipovi tajili, že zpravodajská služba patří pod StB. "Ve spisu se používá termín první správa federálního ministerstva vnitra," dodal Toufar.
Soud rozhodl 21. října 1992. Žádná ze stran se neodvolala a rozsudek nabyl právní moci v listopadu 1992. Podle historiků žádná bezpečnostní složka bývalé ČSSR nenesla označení československá zpravodajská služba. StB prý tento název používala při verbování spolupracovníků, když nechtěla otevřeně sdělit svou identitu.
Filip dnes řekl, že rozsudek pouze potvrzuje jeho tvrzení, že o spolupráci s StB nevěděl. "Já jsem nevěděl, že splnění povinností, které jsem měl jako tajemník dovozní komise ve fabrice, je evidováno jako spolupráce se Státní bezpečností," uvedl Filip.
Zda podepsal závazek o spolupráci se zpravodajskou službou, si nevzpomíná. "Tam teda nějaký závazek byl, ale já si pamatuji jen, že jsem podepsal v zaměstnání závazek mlčenlivosti podle zákona o utajovaných skutečnostech," řekl nynější šéf komunistů.
Senátor Martin Mejstřík naopak soudí, že rozsudek nemluví ve Filipův prospěch. Z rozsudku podle něj jednoznačně vyplývá, že Filip pracoval pro komunistickou rozvědku. "Pan Filip by musel být velmi naivní, kdyby netušil, pod jaké orgány rozvědka spadá," dodal.
Toufar dnes také potvrdil, že soud v době vynesení rozsudku věděl o Filipově slibu spolupráce. "Z rozsudku vyplývá, že soudu bylo známo, že navrhovatel vědomě podepsal závazek spolupráce s československou zpravodajskou službou," řekl Toufar.
Filipův písemný slib byl založen mimo hlavní svazek, který k šéfovi KSČM bývalá StB vedla. Když o dokumenty Mejstřík žádal, slib o spolupráci mu nebyl vydán. Archiv ministerstva vnitra tvrdí, že byl ze spisu vyjmut a založen jako zvláštní podsvazek. Pracovnice archivu ho údajně nezpřístupnila omylem. Následně se objevily spekulace, zda měl tento důležitý dokument k dispozici soud, když o Filipově spolupráci rozhodoval.
Filip se na rozhodnutí soudu odvolával, když tvrdil, že s StB vědomě nespolupracoval. Rozsudek ale zveřejnit nechtěl. Mejstřík se proto obrátil na českobudějovický soud a ke zveřejnění rozsudku v pondělí vyzval i ministerstvo vnitra, které bylo účastníkem soudního řízení. Podle Toufara musí soud ze zákona poskytnout informace každému, kdo o ně požádá.
Mejstřík minulý týden předložil kopii vázacího aktu, podle něhož se Filip ke spolupráci s StB písemně zavázal. I další dokumenty podle senátora jasně dokazují, že Filip pracoval pro komunistickou tajnou policii vědomě.
Filip je jedním z kandidátů na nového místopředsedu sněmovny. Člověk, který podle dokumentů ze svazků StB pracoval jako komunistický agent proti západoevropským státům, by podle Mejstříka v žádném případě neměl zastávat tak vysokou ústavní funkci.
Svazek, který na Filipa vedla StB, podle Mejstříka obsahuje nejen písemný závazek ke spolupráci, ale například i účtenky, které podepisoval pod jménem Falmer, a peníze, které bral za svoji činnost. Vázací akt Filip údajně podepsal v roce 1986. Ze svazku vyplývá, že pracoval proti západoevropským státům a NATO. V rámci této činnosti měl například získávat pro StB spolupracovníky mezi lidmi žijícími v západním Německu.
