„Polský stát neměl v období od ledna do května 1945 kontrolu nad územím, které ještě bylo součástí Německa,“ uvedl soud v odůvodnění rozsudku. Podle něj nelze mluvit o žádném zadostiučinění Němců, kteří se domáhají vrácení svého majetku, protože Polsko v roce 1945 neratifikovalo Evropskou konvenci o lidských právech, ale učinilo tak teprve v roce 1994. Fakt, že v Polsku chybějí právní normy v otázkách rehabilitace vysídlených Němců a odškodnění, není podle soudu porušením práv německých vysídlenců.
Rozhodnutí soudu podle polských politologů znamená porážku Společnosti pro pruská práva, která chtěla pro své členy vymoci navrácení majetku nebo odškodnění za jeho zkonfiskování Polskem po válce. Společnost žalobu podala v prosinci 2006.
Organizace loni podala u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku ještě jinou žalobu na Polsko. Domáhá se v ní návratu několika vzácných obrazů, které patřily slezské rodině von Ingenheimů a po poválečném vysídlení Němců připadly Polsku. Nejvzácnější je obraz Madona s dítětem a svatým Janem, jehož autorem je Sandro Botticelli, který je ve sbírkách Národního muzea ve Varšavě.
