Rozsudek zatím není pravomocný, ministerstvo se proti němu může odvolat. Informaci o rozsudku potvrdil i předseda senátu Obvodního soudu pro Prahu 1 Jiří Körbler. "Podle názoru našeho senátu se prokázalo, že s jiným mužským zaměstnancem, který se nacházel v obdobné situaci, zacházel zaměstnavatel jinak," řekl Körbler.
Bašovská pracovala na velvyslanectví v Libyi krátce v roce 1999 a poté znovu od roku 2000. V lednu 2002 se musela vrátit zpět do Prahy na ministerstvo zahraničí. Podle hodnocení vedoucího totiž prý porušila bezpečnostní zásady, proto jí bylo odebráno pověření k nakládání s utajovanými skutečnostmi. Bez něj nemohla dále pracovat jako diplomatka a dostala výpověď. Pověření uděloval bezpečnostní ředitel ministerstva do doby, než pravomocně rozhodne NBÚ. Bašovská se v roce 2004 obrátila na soud.
V podobné situaci jako Bašovská se ocitl i jiný diplomat v Kazachstánu. Podle Körblera tak vyšlo najevo, že i když se u muže také zjistilo bezpečnostní riziko a musel se vrátit do Prahy, o oprávnění bezpečnostního ředitele nepřišel. Vedení čekalo až na rozhodnutí NBÚ a diplomat zůstal zaměstnancem. V jeho případě tedy ministerstvo postupovalo jinak než u
Bašovské. Členky Českého svazu žen rozhodnutí soudu uvítaly. "Je velkým počinem na cestě k rovnému postavení mužů a žen v naší společnosti," uvedla manažerka Informačního a poradenského centra ČSŽ Martina Hajná.
Bašovská svůj příběh loni v prosinci zveřejnila. Zapojila se tak do projektu Rovnost a média. Jeho cílem je představit osudy lidí, kteří se setkali s nerovným zacházením v práci či ve společnosti.
Bašovská pracovala na velvyslanectví v Libyi krátce v roce 1999 a poté znovu od roku 2000. V lednu 2002 se musela vrátit zpět do Prahy na ministerstvo zahraničí. Podle hodnocení vedoucího totiž prý porušila bezpečnostní zásady, proto jí bylo odebráno pověření k nakládání s utajovanými skutečnostmi. Bez něj nemohla dále pracovat jako diplomatka a dostala výpověď. Pověření uděloval bezpečnostní ředitel ministerstva do doby, než pravomocně rozhodne NBÚ. Bašovská se v roce 2004 obrátila na soud.
V podobné situaci jako Bašovská se ocitl i jiný diplomat v Kazachstánu. Podle Körblera tak vyšlo najevo, že i když se u muže také zjistilo bezpečnostní riziko a musel se vrátit do Prahy, o oprávnění bezpečnostního ředitele nepřišel. Vedení čekalo až na rozhodnutí NBÚ a diplomat zůstal zaměstnancem. V jeho případě tedy ministerstvo postupovalo jinak než u
Bašovské. Členky Českého svazu žen rozhodnutí soudu uvítaly. "Je velkým počinem na cestě k rovnému postavení mužů a žen v naší společnosti," uvedla manažerka Informačního a poradenského centra ČSŽ Martina Hajná.
Bašovská svůj příběh loni v prosinci zveřejnila. Zapojila se tak do projektu Rovnost a média. Jeho cílem je představit osudy lidí, kteří se setkali s nerovným zacházením v práci či ve společnosti.
