PRAHA Soudci vyhověli ústavní stížnosti koaličních poslanců, kteří požadovali zrušení vyhlášky a části zákona o elektronických komunikacích. Až doposud museli operátoři a poskytovatelé internetu archivovat například údaje o tom, s kým a v kolik klient hovořil, komu poslal textovou zprávu, fax či e-mail nebo jaké webové stránky navštívil. Soudci provozování takových databank vyhodnotili jako nepřípustný zásah do soukromí. „Napadená právní úprava neodpovídá ústavněprávním požadavkům,“ stojí v nálezu Ústavního soudu.
Policie možnost zneužívala Jako problematické vidí soudci třeba to, že zákon přesně nevymezuje, za jakých okolností může policie data použít. „Jde o závažný zásah do práva na soukromí, zákonodárce by měl omezit možnost použití údajů jen v trestních řízeních u zvlášť závažných trestných činů,“ píší soudci.
Podle nich policisté možnosti vytáhnout si od operátorů informace zneužívali. „Privilegium“ uplatňovali i při vyšetřování banálních trestných činů. Jen loni požádali o data v 87 tisících případů. „Zákonodárci by měli přezkoumat už jen paragraf trestního řádu, na jehož základě policie o informace žádá, je příliš vágní,“ říká soudkyně Eliška Wagnerová. „Nemůže být povolen takový zásah do soukromí u nezávažných trestných činů,“ dodává.
Operátorům udělal výrok soudců radost. „Zrušení povinnosti vítáme. Zákazníci nebudou mít pocit, že je sledujeme na každém kroku, a společnost ušetří finance, čas i místo v datovém poli,“ zhodnotil verdikt Martin Žabka z firmy Telefónica O2.
Policii naopak verdikt zkomplikuje vyšetřování. Přesto se její vedení zatím zdráhá nález soudců torpédovat. „Nám všechna oprávnění žádat o informace zůstávají, problém je, že operátor už nebude muset údaje uchovávat,“ říká policejní šéf Petr Lessy. „Musíme analyzovat, co z toho plyne,“ dodává.
Právní analýza by měla říci, zda operátor bude muset na žádost policie začít shromažďovat údaje alespoň o osobě, kterou policie vyšetřuje, nebo zda policisté mají nárok na údaje, které si archivují operátoři k vlastní potřebě. Vedení policie si navíc bude chtít vyjasnit, zda bude muset nadále platit desítky milionů na provoz databází. „V platnosti zůstávají ustanovení o tom, že ta služba je za úplatu. Ta však odkazují na zrušená ustanovení,“ říká Lessy.
Verdikt bude mít dopad i na práci soudů. Ústavní soudci totiž varují, aby nevyužívaly u banálních provinění citlivé údaje jako důkaz. „Soudy musí zvážit, zda jde o natolik závažný trestný čin, aby mohly použít důkaz, který je zásadním zásahem do soukromí,“ říká Wagnerová.
Co s evropskou směrnicí?
Zrušením vyhlášky a části zákona povinnost operátorů uchovávat data ale končí jen prozatím. Česko je totiž stále vázáno evropskou „protiteroristickou“ směrnicí. Ta nařizuje členským státům, aby poskytovatelé komunikačních služeb data sbírali.
Ústavní soudci tak připravili vládě úkol. Kabinet bude muset najít řešení, jak vyhovět směrnici a zároveň českému ústavnímu pořádku. „Bude nutná nová zákonná úprava, která stanoví rozsah uchovávaných údajů a přesná pravidla pro jejich využití,“ říká jeden z autorů ústavní stížnosti poslanec Marek Benda.
***
Telefonní operátoři a poskytovatelé internetu archivují čas a číslo volajícího a volaného údaje o textových zprávách e-mailovou komunikaci návštěvy webových stránek využívání internetových služeb
Ústavní soud zrušil vyhlášku, která mobilním operátorům a poskytovatelům internetu nařizovala, aby nejméně půl roku uchovávali údaje o komunikaci svých klientů. Zrušením vyhlášky povinnost operátorů archivovat citlivá data končí. Získané údaje si mohla vyžádat policie. Jen v loňském roce data policistům vydali v 87 tisících případů. Soud dal za pravdu padesátce poslanců, kteří tuto vyhlášku napadli s tím, že příliš zasahuje do soukromí občanů.
Kdo o nás ještě sbírá data ta Kamery V Praze jsou bedlivě sledováni řidiči. či. Státní policie podle odborníků na ochranu osobních dat archivuje data ta ze zdejších silničních kamer. A to i v případech, kdy dotyčný nespáchal al žádný přestupek. Policie to popírá. Kanceláře V Česku je sledovaný také téměř každý zaměstnanec pracující s počítačem. Až 80 procent firem totiž kontroluje, zda jejich zaměstnanci nenavštěvují nevhodné internetové stránky a nepíší soukromé e-maily. Loni v listopadu padl v jižních Čechách rozsudek, který jim takové počínání posvětil.
Opencard Mezi největší slídily po osobních d datech občanů se řadí pražský magistrát se svou čipovou kartou m Opencard. Jejich první emise byly O nedostatečně zakódovány. Každý, n kdo si pořídil čtečku, tak mohl až k ze vzdálenosti půl metru zjistit, z jak se dotyčný vlastník karty ja jmenuje a kdy se narodil. Poté jm co na toto bezpečnostní riziko upozornila organizace Juridicum up remedium, magistrát začal své re karty kódovat lépe. Ochránci osobních ka údajů ale stejně technologii níc RFID nepovažují za bezpečnou. RF Její užití se přesto stále rozšiřuje. Jej
Poznámku k tématu čtěte na straně 12
