PRAHA Od popravy Milady Horákové uplynulo už sedmapadesát let. Od pádu komunistického režimu osmnáct. Teprve včera ale padl první rozsudek nad inscenátory procesu s bývalou národně-socialistickou političkou. Jedinou potrestanou je prokurátorka Ludmila Polednová Brožová, která má jít za svůj podíl na justiční vraždě na osm let do vězení. Všichni ostatní tehdejší prokurátoři a soudci jsou po smrti.
Podle soudce Petra Brauna je jasné, že Polednová Brožová nebyla iniciátorkou procesu. O jeho výsledku totiž rozhodli politikové už před jeho začátkem. Přesto se podle něj „vědomě účastnila představení, které sloužilo k potření a fyzické likvidaci odpůrců režimu“.
Polednová Brožová k jednání pražského městského soudu ani jednou nepřišla, dala ale svolení, aby se konal v její nepřítomnosti. Její advokát Vladimír Kovář ji hájil tvrzením, že v procesu s Horákovou hrála druhořadou úlohu, byla nezkušená, nevzdělaná a začala zrovna studovat práva.
To Braun odmítl. „Nebyla vyplašenou studentkou, která by s doširoka rozevřenýma očima hleděla kolem sebe, ale zkušenou prokurátorkou. Již v minulosti se podílela na dvou podobných monstrprocesech,“ vysvětlil. V nich bývalá prokurátorka spolu se svými kolegy navrhla celkem 14 trestů smrti. Jeden z nich byl proveden.
Za hlavní důkaz toho, že byl proces po sovětském vzoru zinscenován, označil Braun zprávu státního prokurátora Bohuslava Zieglera z 26. května 1950. V ní byly už pět dní před začátkem procesu uvedeny tresty, které má všech třináct obžalovaných dostat.
Polednová Brožová se zúčastnila řady porad, na kterých estébáci, prokurátoři a soudci připravili scénář procesu, který politikové odsouhlasili. Soudci a prokurátoři si rozdělili role. Polednová Brožová dostala na starost „morální odsouzení obžalovaných“ a zaměřit se měla hlavně na ženy. Obžalovaní měli na otázky soudců a prokurátorů odpovídat tak, jak jim nařídili estébáci. Instruktáž dostali i advokáti. Své klienty měli hájit jen naoko, ale tak, aby nevzbudili dojem, že jde o zinscenované představení.
Spolu s Polednovou Brožovou se na procesu podíleli čtyři další prokurátoři. Ti jsou dnes mrtví. Soudce Braun i řada historiků se pozastavují nad tím, že případ přišel k soudu až letos. Ještě loni přitom žil i další prokurátor Antonín Havelka.
Klíčový dokument, který dokazuje, že o trestech bylo dopředu rozhodnuto, znají odborníci léta. Historik Karel Kaplan ho totiž zveřejnil už v roce 1995. Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) přesto začal Polednovou Brožovou stíhat teprve nedávno. Podle vyjádření historika Jiřího Pernese pro ČTK může za zdržení váhavost a liknavost ÚDV.
