Kandidát na ústavního soudce Robert Fremr v pořadu Interview ČT24 na otázku, zda se vzdá ambicí být ústavním soudcem, odpověděl, že nyní chce především vyvrátit obvinění proti jeho osobě. „Stále to zvažuji. Mám obavu, že kdybych rezignoval nyní, tak by to mohlo být doznání. Některá obvinění proti mě jsou totiž ošklivá a závažná. Z větší části jsou nepodložená,“ uvedl nicméně Fremr. „Někteří se mě ptají, co za tím je,“ podotkl.
Zmínil i možnost, že by se mohl místa u soudu vzdát i v případě, že se ho prezident rozhodne jmenovat. „I kdybych tím procesem prošel a obvinění vyvrátil, stejně bych si kladl otázku, zda to neohrozí respekt k ÚS,“ zmínil. Veřejně se nezpochybňuje moje odbornost, ale pouze integrita, doplnil soudce. „Považuji to za naprosto legitimní, integrita kandidáta na ústavního soudce je velice důležitá,“ doplnil Fremr.
„Soudní kariéra tenkrát nebyla“
Podle nejnovějších informací Fremr odsoudil v letech 1983 až 1985 za emigraci 172 lidí ve 124 samostatných případech. Vyplývá to z aktualizovaného seznamu rehabilitačních spisů Obvodního soudu pro Prahu 4, které si vyžádal Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) z Archivu hlavního města Prahy.
„Přišel jsem do prostředí, kde to všichni brali jako normální,“ odpověděl na otázku emigrace s tím, že soudil jako soudili ostatní. „Soudní kariéra tenkrát nebyla. Bavilo mě trestní právo. Rodiče mě vychovávali ve stylu – doma si říkáme tohle, ty ve škole říkej tohle. Ohledně vstupu do strany jsem se s nimi bavil, poprvé jsem totiž odmítl,“ řekl dále Fremr.
ÚSTR, který se nyní zabývá Fremrovým působení v komunistické justici, to dnes uvedl na svém webu. Fremrovu kandidaturu na ústavního soudce schválil Senát. Prezident Petr Pavel ho však zatím nejmenuje kvůli informacím o jeho rozhodování v minulém režimu.
„Soudce Robert Fremr, jehož působením v komunistické justici se nyní zabývá Ústav pro studium totalitních režimů, odsoudil mezi lety 1983-85 za emigraci ve 124 samostatných případech celkem 172 osob.... Pět osob bylo odsouzeno v přítomnosti k nepodmíněným trestům, třem z nich byl později odvolacím soudem změněn trest na podmíněný,“ sdělil úřad. Emigraci trestal komunistický režim jako opuštění republiky podle paragrafu 109 tehdejšího trestního zákoníku.
Ústav upřesnil počty odsouzených
Ústav ve čtvrtek upřesnil počty odsouzených. Dříve uvedl, že podle předběžné rešerše Archivu hlavního města Prahy soudce Fremr za „nepovolené opuštění republiky“ odsoudil ve 105 případech celkem 145 osob. Všichni odsouzení byli po revoluci 1989 rehabilitováni a procesy byly označeny za politické.
Fremra, místopředsedu Vrchního soudu v Praze a trestního soudce s mezinárodním renomé, nominoval do Ústavního soudu prezident Pavel. Fremr sice získal těsný souhlas Senátu, pak se ale objevily nové informace o jeho působení v 80. letech. Prezident proto odložil jmenování, dokud vše neprověří.
Tým badatelů z Ústavu pro studium totalitních režimů pod vedením Petra Hlaváčka nyní zkoumá Fremrovu profesní minulost na pozadí fungování normalizační justice. Základní zpráva by měla vzniknout do konce srpna.
Prezident Fremra prozatím nejmenuje
Média v posledních dnech také rozebírala zejména rozhodování Fremra v takzvané kauze Olšanské hřbitovy z roku 1988. Obžalobu tehdy zmanipulovala komunistická tajná policie (StB). Trojici mladíků vinila obžaloba z více než stovky trestných činů, z nichž nejzávažnější bylo záškodnictví.
Skupince vyčítala vedle poškození pomníků sovětských vojáků na Olšanech také shození kanálového poklopu z Nuselského mostu a položení betonového pražce na železniční trať.
Případ projednával v létě 1988 Fremrův soudní senát. Fremr připustil, že StB kauzu zmanipulovala, uvedl však, že se to z jejích svazků dozvěděl teprve nedávno. Zároveň odmítl tvrzení, že byl za komunistické éry prorežimním soudcem.
Na České televizi k tomu ve čtvrtek Fremr řekl, že s podobnými kauzami neměl zkušenost. „Měli jsme smůlu, že jeden z hochů byl mladiství a my mladistvé dělali,“ komentoval.
