S verdiktem k poplatkům nesouhlasí předseda Ústavního soudu a ani jeden z místopředsedů. Tak rozdělený ještě soud ve svých názorech nebyl.
BRNO O jediný hlas přijali soudci Ústavního soudu svůj výrok k osudu regulačních poplatků ve zdravotnictví. A není to v poslední době poprvé, co rozhodují takto rozděleně.
Předseda soudu Pavel Rychetský už v březnu veřejně přiznal, že kvůli politizaci jednání soudu uvažoval o rezignaci. Včerejšího vynášení verdiktu o vládní reformě, kvůli níž se soudci přou, se nezúčastnil. Přišli jen dva soudci: za vedení soudu Eliška Wagnerová, která patří k nesouhlasící části soudců, a soudce-zpravodaj Stanislav Balík, který názory uvedené na bezmála čtyřiceti stranách podporuje.
Oba ale odmítají spekulovat o možném názorovém rozdělení soudu a o politizaci jeho jednání. „Scházejí se rozdílné názory, ale je to jako polyfonie, i ta se skládá z různých tónů,“ poznamenal Balík. Podle Wagnerové bude důležité, jak se rozhodování vyvine v dalších případech. Podle ní se přitom k soudu teoreticky může vrátit i záležitost s regulačními poplatky.
„Havlovská“ a „klausovská“ skupina
Na včerejším rozhodnutí se podílelo všech patnáct soudců. Osm bylo pro zamítnutí návrhu opozičních poslanců, sedm proti. Na „slabší straně“ zůstal i předseda soudu Pavel Rychetský a jeho zástupci Eliška Wagnerová a Pavel Holländer. Bráno podle funkčního období, bývalý prezident Václav Havel jmenoval dva protestující a jednoho souhlasícího. Jeho nástupce Václav Klaus jmenoval sedm soudců, kteří podpořili zamítnutí návrhu, a pět těch, jež byli pro zrušení zákona; v obou skupinách vždy dva „havlovské“ potvrzoval ve funkci. Pokud by soudci chtěli rušit část zákona, muselo by jich být devět. To se v celém jednání o reformě, které soud rozdělil na tři samostatné části, podařilo pouze v jediném případě: když soud od července zrušil ustanovení, podle něhož neměli lidé první tři dny nemocenské nárok na žádný příspěvek. Z toho, že soudci jednají na politickou objednávku a pod tlakem, obviňují soud i sami politici. Místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (KSČM), který byl verdiktu v Brně přítomen, tvrdí, že soudci rozhodovali politicky. „Názor o bránění reformním snahám, který zazněl v odůvodnění, je vysloveně politický. Ten nemá ve výroku soudu co dělat,“ dodal. „Soudce-zpravodaj přešel z roviny právní do roviny politické,“ dodal. Také místopředseda vlády Petr Nečas (ODS) mluvil o politizaci soudu - už po předchozím jednání na adresu části soudců vzkázal, že hovořili jako zákonodárci ČSSD a KSČM. Kritizoval i to, jak Wagnerová a Rychetský vedli výslech premiéra Mirka Topolánka a ministra zdravotnictví Tomáše Julínka. Bylo to ostatně poprvé, co Ústavní soud předvolal premiéra jako svědka.
Odlišná stanoviska ovlivní další jednání soudu
Rozpory se týkají mimo jiné výkladu pojmu „bezplatnost“. Mohou se objevit i při projednávání dalších případů. Nepřímo to připustili i nespokojení soudci, když včera ústy Wagnerové naznačili, že některé názory ze zdůvodnění nemusejí respektovat. Odlišují se totiž od předchozích stanovisek a takový postup by podle nich nemělo podle zákona „odkývnout“ osm soudců, ale minimálně devět.
***
Pokud se mění judikatura, pro změnu je třeba devíti hlasů, což se nestalo. Domníváme se, že nález zřetelně vybočil z dosavadní rozhodovací praxe.
Eliška Wagnerová místopředsedkyně Ústavního soudu
Ústavní soud je strážcem ústavnosti, ale není třetí komorou parlamentu. Kde to není jeho pravomoc, tam by si ji aktivisticky neměl uchopovat.
Stanislav Balík soudce-zpravodaj
