WASHINGTON/PRAHA Manželé Clintonovi se po nějaké době znovu dostali do řečí. Nemluví se ale o jejich soukromém životě, kolují řeči o tom, že jeden z nich bude možná brzy jmenován soudcem Nejvyššího soudu. Celá věc je samozřejmě složitější, faktem ovšem je, že se v brzké době nový soudce vybírat bude.
John Paul Stevens, kterého před více než 34 lety jmenoval tehdejší prezident Gerald Ford, dnes totiž oslaví 90. narozeniny a předem avizoval, že nejspíš právě při téhle příležitosti odstoupí. A mezi jeho potenciálními nástupci se v posledních dnech často zmiňovalo jméno Clinton.
Devítka soudců Nejvyššího soudu se ve Spojených státech těší tradičně velké autoritě (a moci). To ona rozhodla mimo jiné o tom, že se vítězem prezidentských voleb v roce 2000 stal George W. Bush, a ne Al Gore. Jeho verdikty jdou nezřídka proti tomu, co se snaží prosadit aktuální vláda. Důkazem je například rozsudek v kauze Roeová versus Wade z roku 1973, který na federální úrovni zlegalizoval potraty. S jistou mírou nadsázky proto lze říct, že jmenovat soudce Nejvyššího soudu představuje pro prezidenta jednu z nejspolehlivějších příležitostí, jak po sobě zanechat trvalejší dědictví (časopis The Economist v té souvislosti připomněl, že se kandidáti zpravidla dožívají velmi vysokého věku, což ostatně dokazuje i sám Stevens).
Současný prezident Barack Obama už jednu takovou šanci dostal, a to loni v létě, kdy na místo uvolněné po sedmdesátiletém Davidu Souterovi nominoval Soniu Sotomayorovou. „Zajímavá“ a „starý“ Začalo to vlastně minulý týden a vyrukoval s tím republikánský senátor Orrin Hatch, který novinářům řekl, že prý v souvislosti s nominacemi na uvolněné místo u Nejvyššího soudu zaslechl jméno Hillary Clintonové. „To by byla zajímavá osobnost na seznamu (kandidátů),“ citovala Hatche později agentura AP. Na internetu se okamžitě rozjela vášnivá diskuse a řada hlasů takovou ideu šmahem odmítala. Stevens, který se chystá odstoupit, byl liberál, na jeho místo se sluší vybrat podobně pragmatického člověka, jako je on, znělo takřka odevšad (příspěvky narážely na radikální teze, se kterými Clintonová vyrukovala v minulosti). Spekulacemi žila i další média, jen některá se jim rovnou vysmála - za všechny nejtrefněji časopis Vanity Fair, který připomněl, že slovo „zajímavá“ patří v jazyce politiků k těm nejpejorativnějším a že o Clintonové se už spekulovalo v souvislosti s ledasčím (měla se stát starostkou New Yorku nebo viceprezidentkou atd.). Přesto pár politiků nevyloučilo, že by ji podpořilo, za všechny například šéf právního výboru Senátu Patrick Leahy.
Jestli je Hillary Clintonová, současná ministryně zahraničí, mimo hru, pak její manžel a bývalý prezident Bill prý tak docela ne, i když se brání (televizi ABC vyhýbavě řekl, že „už je na to ve třiašedesáti starý“). Jeho volbu v uplynulých dnech schvalovala řada politiků. Ostatně už jednou v americké historii došlo k tomu, že se soudcem Nejvyššího soudu stal bývalý prezident - stalo se tak v roce 1921, kdy byl jmenován William Howard Taft, který šéfoval Bílému domu v letech 1909 až 1913. A sám Clinton měl ještě donedávna velké ambice, chtěl se stát dokonce generálním tajemníkem Organizace spojených národů.
Buď jak buď, prezident dnes má prý pohromadě přinejmenším sedm kandidátů, napsala agentura AP. A dodala, že je mezi nimi i Janet Napolitanová, současná ministryně pro vnitřní bezpečnost.
Kandidáti
Místo Johna Paula Stevense by podle spekulací mohla zaujmout Hillary Clintonová (na snímku). Největší šance se však dávají zhruba desítce kandidátů, mezi nimiž jsou třeba ministryně vnitřní bezpečnosti Janet Napolitanová nebo soudkyně federálního odvolacího soudu Diane Woodová.
