Před 130 lety prosadil Sidney Thomas univerzální výrobu oceli
Oprvním vynálezu výroby oceli ve velkém jsme tu už psali (LN 17. října 2005). Henry Bessemer kolem roku 1855 shodou náhod objevil postup, který však fungoval jen při použití anglických rud s malým obsahem fosforu a síry. Jiné rudy se nehodily.
O této bídě bessemerování se někdy počátkem 70. let předminulého století dozvěděl Sidney Thomas, mladičký písař u soudu v Londýně. Jsa slabý a neduživý, původně začal studovat humanitní obory s vidinou, že se stane lékařem. Jenže v sedmnácti mu zemřel otec a na rodinu dolehla nouze. Sidney musel do práce, aby uživil matku, sestru a sebe. Musel to být docela šok, z koleje mezi souzené vrahy a lupiče. A poněvadž medicína se dálkově studovat nedá, začíná ve volném čase pilně studovat alespoň chemii. O tom, že ten, kdo dokáže odstranit z litiny fosfor, dozajista získá slávu i bohatství, se dozvěděl na jedné z večerních přednášek.
Mimochodem na dobré cestě byl v téže době, na počátku 70. let, i český fyzik Karel Václav Zenger. Snad pro přílišnou šíři zájmů, snad pro značnou experimentální náročnost však výzkum nedotáhl...
Thomas však je z jiného kvádru než fanfarónský, možná i trochu zhýčkaný Čech. V jednom sklepě začíná tavit železo. Není to zrovna levný ani snadný koníček. Po čase si vzpomene, že má bratrance, který pracuje jako chemik v avonských železárnách. Každý týden k němu v noci na sobotu jezdí (přes sto kilometrů), dva dny a noc spolu „propokusničí“, noc na pondělí zabere cesta zpátky. A rovnou na soud. V listopadu 1877 Thomas získává svůj první patent (třetí, rozhodující, pak počátkem roku 1879).
Roku 1878 na jarní schůzi britského hutního spolku poprvé veřejně prohlašuje: „Snad bude vážené přítomné zajímat, že se mi ... podařilo odstranit fosfor z Bessemerova konvertoru... Mám výsledky mnoha set rozborů provedených panem Percym Gilchristem“ (tak se jmenuje onen bratranec). Jenže je mladý a neznámý, přičemž patent na rozum, jak známo, mívají ti zasloužilejší. A ti tvrdí, že fosfor se z litiny odstranit prostě nedá.
Thomas se s nimi nehádá. Dělá další pokusy a na podzimním zasedání (konaném během světové výstavy v Paříži) to chce zkusit znova. Kapacity se však nějak rozpovídaly, na přednášku outsidera nezbude čas. Příště, zní letmá omluva.
Na dalším zasedání, 8. května 1879, to tedy Thomas zkouší potřetí. V přednášce odhaluje svoji fintu: zjednodušeně řečeno opatřil Bessemerův konvertor zásaditou vyzdívkou. Fosfor do ní ochotně přešel a výsledkem byla kvalitní ocel z každé rudy. Zde jsou výsledky analýz. Ti, co se loni útrpně ušklíbali, teď pozorně naslouchají. Jen aby to fungovalo i ve velkém.
Dne 13. května 1879 se v hutích v Middlesbrough odehrává první Thomasova tavba v průmyslovém měřítku. Dopadla skvěle. Postup se rozlétá do světa, sláva i peníze se jen hrnou. Osud však nad Thomasovými křídly zacvakal nůžkami: do plic, léta pokoušených prachem hutí, se zahryzla tuberkulóza. Marni nejlepší lékaři se svými léky, marny pobyty v sanatoriích, třeba až v Austrálii. Sidney Thomas ještě stihne vyjádřit vděčnost tomu, kdo ho podporoval, tím, že si rozšíří jméno na Sidney Gilchrist Thomas. Počátkem února 1885 - pětatřicetiletý - umírá. Veškeré jmění dává na charitu.
První Thomasova tavba na kontinentě proběhla 11. až 13. května roku 1879 na Kladně.
