V kosmickém středisku na Cape Canaveral je od února kompletní zařízení nosné rakety Falcon 9 soukromé společnosti SpaceX. K prvnímu testovacímu letu se tak mohl začít připravovat stroj, který by měl mimo jiné umožnit zásadní průlom soukromého sektoru do pilotované astronautiky Spojených států. Na konci úsilí vyvíjeného firmou SpaceX totiž není nic menšího než levná doprava zásob a astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS) na oběžné dráze Země.
Falcon 9 je v současné chvíli také jediným reálným argumentem, s nímž mohou pracovat zastánci kontroverzního nápadu prezidenta Baracka Obamy: zrušit americkou státní pilotovanou astronautiku a její okleštěné zbytky předat soukromníkům. K uskutečnění této představy ale vede ještě dlouhá a křivolaká cesta. Mnoho odborníků navíc soudí, že to bude cesta hodně nebezpečná, která může stát i lidské životy.
Elon Musk: od platebních karet k vesmíru Soukromou společnost SpaceX (Space Exploration Technologies Corporation) založil roku 2002 Elon Musk, jeden z otců elektronického platebního systému PayPal. Musk se narodil roku 1971 v Jihoafrické republice a díky svému otci už od dětství propadl novým technologiím. Když mu hrozila služba v jihoafrické armádě, odešel do Kanady a později do Spojených států, kde nakonec vystudoval nepříliš obvyklou kombinaci oborů (ekonomii a fyziku) na Pensylvánské univerzitě. Poté ještě absolvoval doktorský stupeň na Stanfordu v oborech aplikovaná fyzika a materiálové technologie.
Na počátku profesní kariéry neměl Elon Musk zrovna malé cíle: podle svých vlastních slov se tehdy chystal udělat díru do světa hned ve třech klíčových sférách: na poli internetu, alternativních čistých energií a kosmických technologií. První z těchto záměrů si splnil už roku 1999, tedy ve věku pouhých 28 let. Tehdy společně se svým bratrem Kimbalem vyvinul program Zip2 pro internetové publikování a prodal jej společnosti Compaq za úctyhodných 340 milionů dolarů.
Ještě téhož roku se také stal jedním ze zakladatelů firmy X.com, postavené na myšlence elektronického platebního systému PayPal. Jeho podstata není pro kosmický výzkum významná – zato ale bylo z tohoto hlediska důležité, že roku 2002 systém koupila společnost eBay za půldruhé miliardy dolarů. A že Muskovi z této sumy patřilo nezanedbatelných 11,7 procenta. Tak se před ním otevřela cesta, po níž se pustil do druhé části svého životního úkolu: do vesmíru. Měl to i dobře zdůvodněné: patří k těm, kdo říkají, že je to jediná šance, jak může lidstvo přežít všechny nepříjemnosti, které mu hrozí na Zemi, od srážky s asteroidem přes explozi supervulkánu až po kolaps způsobený lidmi.
Právě z peněz získaných během prvních šťastných let své profesní kariéry Musk v červnu 2002 vyčlenil 200 milionů dolarů na založení společnosti SpaceX. Obecný záměr byl dopravovat do vesmíru náklady i lidi za cenu stokrát nižší, než to dosud bylo běžné ve státním sektoru. Konkrétně se to má uskutečnit pomocí nosných raket Falcon 1 a Falcon 9 a univerzální kosmické lodi Dragon.
Ani na svůj záměr darovat lidstvu čistou energii Musk nezapomněl. Podílí se na financování i řízení firmy Tesla Motors, vyvíjející svérázné elektromobily. Výsledky jsou zatím spíš skromné, ale to bychom od něj asi chtěli přece jen příliš mnoho. I s dobýváním vesmíru ještě bude mít hodně práce.
Nelehké začátky Prvním krokem společnosti SpaceX do vesmíru se stala dvoustupňová nosná raketa na kapalné palivo Falcon 1 pro vynášení malých satelitů na nízkou oběžnou dráhu. Její výkonnější varianta Falcon 1b má při délce necelých 25 metrů a počáteční hmotnosti 35 tun užitečnou nosnost okolo 670 kilogramů (mírně se mění podle toho, z jaké zeměpisné šířky startuje). Vývoj rakety zatím přišel na 100 milionů dolarů, tedy asi 1,7 miliardy korun.
Začátky nebyly lehké – ale to nikdo ani nečekal. Při prvním letovém testu 24. března 2006 se motor prvního stupně zastavil už 25 vteřin po startu, při druhém pokusu o rok později selhal druhý stupeň půl minuty po oddělení od prvního. Třetí pokus ze 3. srpna 2008 zhatilo nezdařené rozpojení obou stupňů: motor prvního stupně měl stále ještě tak silný tah, že se srazil s prvním.
Úspěch se dostavil až 28. září 2008, kdy Falcon 1 na nízkou oběžnou dráhu dopravil maketu satelitu vážící 165 kilogramů. Přestože událost prošla bez větší pozornosti sdělovacích prostředků, jde možná o přelomové datum. Všechny předchozí pokusy soukromých raket totiž skončily jen dosažením balistické křivky, a tedy pobytem na hranici vesmíru v trvání několika málo minut. Na orbitální dráze (která teprve je skutečným vesmírem a nabízí praktické využití) byl SpaceX nepochybně první.
První stupeň rakety Falcon 1, který představuje největší a nejdražší součást systému, by se měl v budoucnu vracet z výšky 90 kilometrů na padácích. Po vylovení z moře a nezbytné údržbě jej pak bude možné opětovně používat. To má zlevnit jeden start Falconu 1 ze současných osmi milionů dolarů na blíže nespecifikovaný zlomek této částky.
Pro srovnání: jeden start raketoplánu stojí okolo 60 milionů dolarů, nosnost užitečného nákladu na nízkou oběžnou dráhu ovšem je přibližně 24 tun. Falcon 1 tedy americkou pilotovanou astronautiku nevytrhne. Trochu pomoci by jí ale už mohl druhý nosič společnosti SpaceX, raketa Falcon 9. Pro ni se také vyvíjí skutečná soukromá kosmická loď.
Na řadě jsou pilotované výpravy Už roku 2006, kdy mnozí skeptikové ještě i Falcon 1 považovali za nerealizovatelnou chiméru, přišlo první povzbuzení ze strany NASA. Vládní kosmická agentura nabídla společnosti SpaceX kontrakt v hodnotě 278 milionů dolarů na vývoj systému pro dopravu nákladů i lidí na Mezinárodní kosmickou stanici. Tak se z vizí do reality přesunul program těžkého raketového nosiče Falcon 9 a kosmické lodi Dragon.
Další smlouva pak přišla v prosinci 2008. NASA se jí zavázala zaplatit SpaceX 1,6 miliardy dolarů za dvanáct zásobovacích misí na ISS provedených pomocí systému Falcon 9 / Dragon. Zvláštní dodatek pak za další lety nabídl celkovou částku až 3,1 miliardy dolarů. Společnost SpaceX tak získala volné ruce k vyvinutí skutečné kosmické lodi a jejího nosiče.
Dvoustupňový Falcon 9 je vysoký bezmála 55 metrů a na startovní rampě má hmotnost 333 tun. Na nízkou oběžnou dráhu dokáže dostat náklad o hmotnosti okolo deseti tun. První start se má uskutečnit během nejbližších dvou měsíců, ještě letos by pak měly následovat dva další. Při posledním z nich se kabina Dragon spojí v automatickém režimu s ISS. Na let s lidmi si ale bude třeba počkat ještě alespoň tři roky.
Kabina Dragon má unést buď sedm astronautů, nebo 2,5 tuny zásob pro ISS. Skládá se ze tří dílů (příďového kužele, který obsahuje tepelný štít a spojovací uzel, vlastní hermetické kabiny a servisního modulu), z nichž některé půjde použít opakovaně. Je to ovšem skutečný kosmický trpaslík: při celkové délce 6,1 metru a maximálním průměru 3,6 metru váží pouhých osm tun – bez problémů by se tedy vešla do nákladového prostoru raketoplánu. Případných sedm astronautů se uvnitř rozhodně nebude moci nějak zvlášť roztahovat, protože vnitřní prostor je jen 10 krychlových metrů. Nechybí ani hlasy, že Dragon je vhodný spíš jako záchranný prostředek než skutečná kosmická loď.
Kritikové účasti soukromých firem na pilotovaných letech ale především pochybují o jejich schopnosti dodržet všechny požadované bezpečnostní normy. Už dnes je ale jisté, že kapacita systému Falcon 9 / Dragon nepředstavuje plnohodnotnou náhradu ani za raketoplány, ale dokonce ani za rozpracovaný a Obamou zrušený systém stavebnicové kosmické lodi Constellation/Orion.
Z hlediska americké astronautiky je to tedy velký krok zpět – ovšem z hlediska lidské cesty do vesmíru možná přelomový moment. Dragonem zřejmě začíná nová éra, kdy výpravy ke hvězdám už nebudou jen v rukou státu, éra nikoliv nepodobná dobrodružným časům objevitelských plaveb. Nejspíš se vším dobrým i zlým, co k ní patřilo.
Obrázek
První soukromé lety do vesmíru
Doprava lidí a nákladů do vesmíru v režii NASA stojí příliš mnoho, zkusme to stokrát levněji. Tato idea je mottem soukromé společnosti SpaceX. Nápad se má uskutečnit pomocí raket Falcon 1 a Falcon 9 a univerzální kosmické lodi Dragon.
Dvoustupňová raketa Falcon 1 úspěšně odstartovala až na čtvrtý pokus 28. září 2008, kdy nosič dopravil na nízkou oběžnou dráhu maketu satelitu vážící 165 kilogramů.
Dvoustupňová raketa Falcon 9 měří bezmála 55 metrů a na nízkou oběžnou dráhu vynese náklad o hmotnosti okolo 10 tun. První start je naplánován v rozmezí nejbližších dvou měsíců, další dva lety mají následovat ještě letos. Při posledním startu se kabina Dragon spojí v automatickém režimu s Mezinárodní kosmickou stanicí. Let s lidmi má přijít na řadu nejdříve za tři roky.
Kabina Dragon má prostor jen 10 m3 pro sedm astronautů nebo 2,5 tuny nákladu. Kosmická loď sestává z příďového kužele, který obsahuje tepelný štít a spojovací uzel, hermetické kabiny a servisního modulu. Některé části lze použít opakovaně.
Start Falconu 1 prošel sice bez větší pozornosti médií, ale možná jde o přelomové datum. Všechny předchozí soukromé rakety totiž letěly pouze po balistické křivce, kdy pobyt na hranici vesmíru trvá jen pár minut. Na orbitální dráze (která teprve je skutečným vesmírem a nabízí praktické využití) byl SpaceX nepochybně první.
Elon Musk založil společnost SpaceX v roce 2002. Na její rozjezd vyčlenil 200 milionů dolarů, zakázky v hodnotě několika miliard pak získal od NASA.
O autorovi| LUDVÍK REITER, Autor je spolupracovník redakce
