Díky společnosti NMS víme, že ani Češi by většinově nepovolovali stavět k mešitám minarety, tak jak to před pár dny v referendu zamítli Švýcaři. Nechceme tu zjevené kolektivní mentalitě tleskat, každý ať si v zásadě dělá (a staví), co chce. Pozoruhodný je tu ale jiný fenomén: jak se přímá demokracie čím dál častěji vymyká přáním zasloužilých propagátorů přímé demokracie.
Protiminaretový plebiscit ve Švýcarsku, trojnásobné Ne evropské ústavě ve Francii, Nizozemsku a v Irsku, nárůst pochybovačů o oficiální teorii globálního oteplování, také ale málo známé záležitosti jako chystaný pokus střední třídy v Hamburku zamítnout v referendu školskou reformu, která podkopává výběrová gymnázia – to všechno jsou příklady, jak dramaticky se vůle demokratické většiny může střetnout s vůlí „progresivních“, tedy levicových liberálů formujících veřejnou diskusi.
Paradoxně právě tento typ liberálů referenda léta prosazoval. Teď ovšem v nich začínají hlodat pochybnosti – a ty pochybnosti probublávají i na přední stránky jejich tiskových tribun. A tak se na první stránce posledního čísla německého týdeníku Die Zeit doporučuje koncept přímé demokracie „znovu promyslet, protože Německo se změnilo“. A tak v nejnovějším čísle britského Prospectu šéfredaktor trochu závistivě píše o Číně, jejíž komunistické vedení prý přichází k rozumu v boji proti globálnímu oteplování. Až prý k němu přijde docela, bude pro něj hračka prosadit si doma tu správnou politiku.
Tak takovéhle problémy čekají na lidi vychované v představě, že svět pomalu, ale neustále jde vstříc jejich pravdě.
Čtěte „Průzkum: Češi...“ na straně 5
