Dítě oslaví druhé narozeniny a rodič, který s ním zůstal doma, se chce alespoň částečně vrátit do práce. Začne proto hledat školku, která by se o syna či dceru v této době starala. Ale narazí a školku nenajde. Soukromé hlídání by stálo zhruba stejně, jako by si rodič na poloviční úvazek vydělal. S myšlenkou opětovného zapojení se na pracovní trh se proto rozloučí a dál zůstává rodičem v domácnosti.
Takový scénář není v Česku neobvyklý. Situace se liší podle regionu, na řadě míst jsou ale kapacity mateřských škol vyčerpané a ty tak nejmenší děti vůbec nepřijímají. Podle dat ministerstva školství bylo v minulém školním zamítnuto 44 271 žádostí, jelikož ale mohou rodiče hlásit děti do více školek, nejde o skutečný počet odmítnutých dětí.
Podle projektu Místo pro život se však třeba v Praze, která patří spolu se svým okolím mezi ty nejproblémovější lokace, neumístilo jedno ze čtyř dětí. A to navzdory tomu, že mateřských škol i tříd každý rok přibývá.
Právě problém s nedostupností by měla pomoci řešit novela, na které v současnosti pracuje skupina poslanců ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí. Ta má zavést koncept takzvaného sousedského hlídání.
„Naší inspirací byly sousední Německo a Rakousko, kde funguje takzvaná Tagesmutter či Tagesvater, v překladu denní matka či otec. Jde o to, že se rodič může starat i o další děti, a to v domácím prostředí,“ popsala poslankyně a místopředsedkyně sněmovního sociálního výboru Pavla Pivoňka Vaňková.
Za svou činnost by tento rodič podle novely obdržel peníze od státu. Rodiče ostatních dětí by dostali možnost se dříve vrátit zpět do práce. „Jde o velmi účinnou alternativu ke stávajícím mateřským školám, jejichž vznik je s ohledem na přísné podmínky dost náročný,“ míní Vaňková.
Školení a seznam, radí odborníci
Podle ministerstva práce a sociálních věcí je iniciativa teprve ve své počáteční fázi, do zákona by se mohla dostat na začátku roku 2024. A tak je, co se týče praktické podoby sousedského hlídání, zatím ve hře více variant.
„Sousedské dětské skupiny by měly být financované obdobně jako stávající dětské skupiny v rámci státního příspěvku,“ uvedl Jakub Augusta z tiskového odboru resortu. Co se pak týče požadavků na takový improvizovaný dozor, pravděpodobně by musel doložit zdravotní způsobilost a bezúhonnost.
Podle odborníků je uzákonění sousedského hlídání dobrým provizorním krokem v situaci, kdy běžné kapacity chybí. Upozorňují ale, že pravidla musí být dobře nastavena.
Podle Hany Splavcové z Asociace předškolní výchovy by bylo vhodné, aby rodiče, kteří se do sousedského hlídání pustí, absolvovali povinně alespoň krátký kurz zaměřený na výchovu dětí. Ty totiž mají svá specifika a člověk, jehož jedinou zkušeností je výchova vlastních dětí, se s nimi nemusí umět potýkat.
„Kromě toho by měla vzniknout i nějaká evidence těchto lidí, aby bylo zřejmé, že jde o člověka, který tímto vzděláváním prošel a který byl prověřen,“ míní. Poukázala přitom na to, že obdobný model již funguje třeba v Rakousku, kde seznamy vedou jednotlivé radnice.
Také podle Daniely Celerýnové, předsedkyně Asociace provozovatelů dětských skupin a mikrojeslí, jde o dobrý krok. Poukázala na to, že obdobně již fungují takzvané mikro-dětské skupiny. Na ty jsou ale kladeny vysoké nároky, hlídání nesmí probíhat u rodičů doma, prostory musí splňovat přísné normy. A právě to podle ní musí být u sousedského hlídání jinak.
„Jde o to, aby tato služba byla jednodušší na její vznik i provoz, jedině tak může flexibilně reagovat na aktuální demografický vývoj a s tím spojený nedostatek míst pro malé děti,“ popsala.
Školku sousedské hlídání nahradit nedokáže
Podle ministerstva práce a sociálních věcí je cílem návrhu podpořit sladění pracovního a rodinného života. To ostatně jako benefit celé věci uvádí i ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Současně však podotýká, že sousedské hlídání nedokáže nahradit školky.
„Je třeba si uvědomit, že se nejedná o vzdělávání. To v raném dětství hraje klíčovou roli, nejen pro kognitivní a emocionální rozvoj dětí, ale i pro jejich připravenost na celoživotní učení a well-being,“ popsala mluvčí resortu Aneta Lednová. Jde tak podle ní o vhodný krok u dětí mladších tří let, starší by měli navštěvovat běžné mateřské školy.
To potvrzuje i Kateřina Lánská, analytička organizace EDUin. „V situaci, kdy je nedostatek volných kapacit v předškolních zařízeních, je samozřejmě dobrá každá pomoc. Ale je to nesystémové řešení, vhodné jako doplněk nebo dočasná pomoc,“ uvedla.
Kvalitní a cenově dostupná předškolní vzdělávání jsou podle ní klíčová jak pro stabilitu a sladění pracovního a rodinného života, tak pro děti samotné. Poukázala přitom na studie, které prokazují pozitivní vliv předškolního vzdělávání na další vzdělávací dráhu dětí. „Speciálně pro děti z nepodnětného prostředí, pro děti s odlišným mateřským jazykem, ale i pro ostatní děti je důležité, aby se socializovaly v raném předškolním věku a měly dostatečný prostor naučit se dobře jazyk a dohnat případné nedostatky například v rozvoji kognitivních dovedností,“ popsala.
Navštěvování mateřské školy má tak podle ní zásadní vliv na úspěšnost dětí v dalším vzdělávání, ale i v pracovním životě. Kdyby tak měly pro část dětí pedagožky ze školek nahradit „tety“ bez pedagogického vzdělání, byl by to problém. „Učitelky v mateřských školách provádějí během své práce takzvanou pedagogickou diagnostiku dětí, která má za cíl identifikovat jejich silné stránky, ale i odhalit, v čem by případně potřebovaly podpořit, co rozvíjet. To může jen těžko nahradit někdo, kdo o tom nemá žádné povědomí,“ popsala.
Důležitost docházky do mateřské školy zdůrazňuje i Splavcová. „Předškolní vzdělávání má pro děti obrovský, zejména socializační význam,“ uvedla. To díky školce lépe zvládne přechod na základní školu, naučí se vycházet s vrstevníky i přijímat cizí autoritu. Nejdůležitější to je přitom u dětí ze sociálně slabých rodin. U těch studie prokazují, že čím déle do školky chodí, tím lepší mají výsledky v dalším životě.
