Jihočeské papírny Větřní letos po sto letech ukončily výrobu časopisového papíru kvůli drahým surovinám a energiím. Nyní budou vyrábět jen energeticky méně náročný obalový papír. „Náklady na energie chceme snížit i výstavbou kotle na biomasu,“ řekl Dušan Grmolec, ředitel JIP – Papírny Větřní.
* LN V září jste ukončili výrobu časopiseckého papíru. Co vás k tomu vedlo?
Z postsocialistických zemí jsme byli jedinou firmou, která stále vyráběla takzvaný časopisecký papír. Výrobu jsme ukončili, protože byla vysoce nerentabilní. Během posledních pěti let se totiž v Evropě postavila obrovská nadvýroba. Velké kapacity se postavily například v Německu a ve Skandinávii. Navíc ale od roku 2008 obrovským způsobem poklesla spotřeba novin a časopisů. Lidi dnes již noviny kupují jen výjimečně. Já tvrdím, že hrozný konec je lepší než hrůza bez konce. Proto jsem šel velmi tvrdě po tom, ukončit výrobu časopisového papíru.
* LN Mluvíte o poklesu spotřeby novin a časopisů, máte nějaká čísla?
Každý má nějaká čísla. Konkrétně na to odpovědět neumím, protože těch statistik, které vydávají různé instituce a svazy, je několik. Zajímavá otázka je, co se děje s novinami, které se neprodají na stáncích. Víte to?
* LN Pošlou se zpátky a vyrobí se z nich recyklovaný papír.
Přesně. Nejmenovaní přepravci vám ale řeknou, že množství časopisů a novin, které vozí z tiskáren do distribučních center, je naprosto stejné jako množství časopisů a novin, které pak vozí zpátky do tiskáren a do sběru. Tohle všechno platí reklama, neplatí to ta dvacetikoruna, kterou dáte za noviny. Cena reklamy se určuje podle nákladu, čím víc novin se vydá, tím je dražší.
* LN Klíčové slovo tedy je vydá, ne prodá?
Přesně tak. Proto na otázku, jak velký je propad, ve čtení neumím odpovědět a fundovaně to nedokáže nikdo. Tiskaři v tiskárnách vám řeknou, že jsou vyprodaní, že jedou na sto procent. Lidi vám budou říkat, že je to pravda, protože mají plné schránky reklamních tiskovin. My množství tiskovin ve schránkách v různých městech přímo měříme. Nyní je objem reklamních tiskovin ve schránkách poloviční, než byl před dvěma lety. Takže na jedné straně tu jsou obrovské výrobní nadkapacity a na druhé straně obrovský propad spotřeby. Proto nám cena tohoto papíru meziročně klesla z 650 na 550 euro za tunu. Proti tomu nám ale vyletěla cena celulózy z 390 euro na 750 euro za tunu.
* LN Proč se zvýšila cena celulózy?
Z několika důvodů. Za prvé: deset procent světové výrobní kapacity se zadrhlo v Chile, které v prosinci 2009 postihlo zemětřesení. Dalším důvodem je obrovská poptávka ve třetím světě. Indie, Pákistán a Čína jsou tři země, které dají dohromady 2,5 miliardy obyvatel, kteří propadli obrovskému kouzlu, které se jmenuje toaletní papír, papírové ubrousky a plastové kelímky. Nás se to dotýká proto, že se tam staví obrovské gigantické papírny, které mají obrovskou potřebu celulózy, kterou musí dovážet. My jsme zde byli zvyklí tvrdě vyjednávat o cenách, tlačit je dolů a najednou přijedou obchodníci z třetího světa a řeknou: všechno bereme a cenu respektujeme.
* LN Tiskárny zvýšení ceny papíru neakceptovaly?
My jsme zhruba půl roku komunikovali s tiskárnami. Říkali jsme jim: my už to opravdu nejsme schopni utáhnout, buď zdražíme, nebo musíme začít vyrábět jiný papír. Tiskárny však držely správný manažerský postoj a tvrdily: musíte snížit náklady a optimalizovat výrobu. My jsme se snažili od rána do večera, ale bohužel tyto nůžky, které se tak otevřely, jsme již nebyli ochotni ani schopni dále sanovat. Proto jsme ukončili výrobu novinového a časopisového papíru. Teď se soustřeďujeme jen na výrobu papírů, u kterých můžeme někam uhnout: kombinovat různé druhy suroviny nebo různé druhy kvalit. Můžeme operativněji pracovat s trhem a máme širší uplatnění. Výroba obalového papíru je flexibilnější byznys než výroba časopiseckého papíru, který má jednu kvalitu, jednu gramáž, jedno chemické složení a jednu komoditní cenu. Buď se do ní vejdete, nebo ne.
* LN Papírny Větřní tak budou vyrábět jen obalové papíry. Poptávka po nich roste?
Když jsme byli malé děti, přišli jsme domů a bylo uvařeno. Dneska všichni používáme fastfoody, kupujeme si kuře do krabice a podobně. Oproti spotřebě časopisového papíru nám tak strašně narůstá spotřeba balicích papírů, různých pytlíků a sáčků. Proto jsme od září soustředili veškerou energii a veškerou sílu do výroby balicích papírů.
* LN Obalový papír vyrábíte zejména ze sběrového papíru?
Balicích papírů máme mnoho druhů – bělené, nebělené, z primární celulózy i ze sběrového papíru. Ze sběrového papíru ale nemůžete dělat obaly pro potraviny. Ve sběrovém papíru mohly být zabalené například chemikálie, proto z něho pak nemůžete udělat papír pro potraviny. Recyklovaný papír navíc nemá ani pevnostní parametry. Do toho se například balí náhradní díly pro automobilový průmysl nebo se používá na papírovou výplň do dveří nebo na papírové tašky, které se ale nedostanou do přímého styku s potravinami. Dost často se nám ale stává, že speciálně holandské a německé firmy si objednávají papír, který je vyráběn z celulózy, ale který musí vypadat, jako by byl recyklovaný.
* LN Ročně jste vyráběli zhruba 70 tisíc tun papíru, klesne vám výroba ukončením časopiseckého papíru, nebo ji zcela nahradíte obalovým?
My jsme dělali ročně zhruba 80 tisíc tun papíru, z toho 50 tisíc bylo časopisového a 30tisíc balicího. Nyní jsme si na Moravě pronajali papírnu Lukavice. Tím jsme zvýšili výrobu balicího papíru zhruba na 60 tisíc tun ročně. Nyní navíc stroj na výrobu časopiseckého papíru předěláváme na výrobu balicího papíru a počítáme s tím, že bude vyrábět přibližně 15 až 20 tisíc tun ročně. To znamená, že zase vrátíme zhruba na těch 80 až 85 tisíc tun ročně.
* LN Kdy začne tento stroj vyrábět?
Předělání stroje se dá přirovnat k přestavbě studentského bytu na byt pro rodinu s dětmi a babičkou. Není to tedy nějaké dramatické technologické otočení, ale musíte změnit spoustu starých nastavených věcí a některé dispozice. My jsme s tím dnes již víceméně hotoví a dnes tam už některé druhy balicích papíru vyrábíme.
* LN Kolik vás přestavba stála?
V papírnách všechno stojí miliony. Přestavba tohoto stroje nás stála řádově miliony korun a ještě nás investice za miliony korun čekají.
* LN V roce 2008 jste plánovali během pěti let investovat do modernizace výroby asi jednu miliardu korun. Platí stále toto číslo?
Pochopitelně naše investiční plány velkým způsobem ovlivnil hospodářský vývoj za poslední tři roky. Vzhledem k tomu, že jsme z 90 procent exportní firma, tak nás silná koruna velmi vyčerpala. Euro za méně než 23 korun nás v roce 2008 stálo asi 200 milionů korun. Také nás hodně vyčerpal obrovský nárůst cen energií. Ropa za 140 dolarů za barel, kubík plynu za 12 korun a jedna megawatthodina elektřiny za 120 euro, to byly takové „dardy“, že jsme se v letech 2008 a 2009 lehce vyčerpali z rezerv, které jsme vytvořili v předchozích letech. Proto jsme investiční plán museli poupravit. Nyní se soustřeďujeme do dvou linií. Jednou je posílení zpracování sběrového papíru. Soustředíme se zejména na hůře zpracovatelné obaly a nižší kategorie sběrového papíru. Na to je potřeba speciální technologie na třídění, rozvlákňování, rozmíchávání a odseparování. Technologii na zpracování tetrapakových krabic jsme koupili v Norsku a tento projekt nyní dokončujeme.
* LN Kolik vás technologie na zpracování nápojových kartonů stála a kdy ji uvedete do provozu?
Technologii nyní oživujeme a na přelomu roku ji spustíme. Budeme jediná papírna ve východní Evropě, která umí zpracovat nápojový karton, což je těžko zpracovatelný sběr. Nápojový karton se skládá z několika vrstev, zevnitř je hliník, uprostřed je velmi kvalitní papír, který je nosným stavebním prvkem, a na povrchu je potištěný plast. To vše se nedá jen tak rozmíchat, je potřeba jednotlivé vrstvy oddělit, abychom mohli vytáhnout papírenská vlákna. Hliník a plast se pak dále zpracovává v různých závodech v Rakousku a v Německu nebo se případně v cementárnách používá jako příměs do alternativních paliv.
* LN Jak velká tedy byla investice do zpracování nápojových kartonů?
Samotná technologie stála asi 20 milionů korun, ale další investice si vyžádaly instalační úpravy, přeprojektování, dispoziční změna a převoz. Rozpočet této investice tak plánujeme někde mezi 60 až 80 miliony korun. Problém byl ale v tom, že na poslední chvíli nás opustila banka, takže utáhnout takovouto investici z provozních peněz je poměrně náročné, ale dá se to. Její návratnost je asi 6 měsíců, což je neuvěřitelné. Vlákno získané z nápojových kartonů je totiž tak kvalitní a tak levné, že jím dokážeme nahradit primární vlákno, které jinak musíme za drahé peníze nakupovat třeba právě v dalekém Archangelsku, Vyborgu nebo Kaliningradu.
* LN To je tedy necelá desetina z původně připravené miliardy na investice. Co plánujete dál?
Dalších 500 milionů korun máme naplánovaných v energetice. Právě jsme ukončili zjišťovací řízení vlivu a dopadu na životní prostředí a příští rok na jaře bychom měli začít se stavbou kotle na biomasu. Rád bych zdůraznil, že nejsme zelenobonusoví zlatokopové. Papírenství je velmi náročné na energie. Zhruba 40 procent nákladů v papírenské branži dělají právě energie, 30 procent základní suroviny a po deseti procentech chemikálie, náhradní díly a mzdy. Jenom rozdíl v nákladech na výrobu tepla potřebného na vysušení 50 tisíc tun papíru z plynu a biomasy činí ročně zhruba 100 milionů korun. To znamená, že tato investice je návratná asi za pět let, což je v energetice pochopitelně naprosto skvělé.
* LNOkolik jste tedy snížili plán investic?
Původně plánovaná miliarda se snížila zhruba na 600 milionů. To je, myslím, odpovídající částka, kterou bychom nyní v horizontu dvou až tří let chtěli proinvestovat.
* LN Chystáte nějaké akvizice. Nechcete třeba koupit Lukavice?
Nyní se soustředíme na stabilizaci naší společnosti. A až dotáhneme i energetický projekt do vítězného konce, pak zase zvedneme hlavu a budeme se rozkoukávat po dalších akvizicích. To by mohlo být nejdříve v následujícím roce.
* LN Funguje nějak synergie mezi papírnami a dopravní firmou, eventuálně stavební firmou z Hanzalíkovy skupiny?
No určitě. Stavební firma nám teď hodně pomáhá právě s instalací technologií na zpracování nápojových kartonů. Obrovská synergie funguje i s dopravní firmou. Některé dodávky musíme dělat just-in-time, tedy ihned z výroby odvézt k zákazníkovi.
***
Já tvrdím, že hrozný konec je lepší než hrůza bez konce. Proto jsem šel velmi tvrdě po tom, ukončit výrobu časopisového papíru.
KRIZOVÝ MANAŽER
Dušan Grmolec (38) Vystudoval stavební fakultu Vysokého učení technického v Brně. Od 90. let pracuje jako krizový manažer. Do jihočeských papíren Větřní přišel v roce 2005 jako generální ředitel. Papírny jsou od roku 2007 součástí skupiny podnikatele Josefa Hanzalíka. Ten zároveň vlastní i dopravní firmu, stavební firmu Hobak a zasilatelskou společnost Transforwarding České Budějovice. Grmolec ve volném čase hraje florbal, sleduje závody aut, cestuje a ochutnává lokální piva.
