PRAHA Sbírejte víčka, popřípadě pošlete SMS a budete zařazeni do slosování - tak tahle slova chtějí znovu legálně používat firmy ve svém marketingu. A doufají, že jim to umožní nový herní zákon.
Od začátku května běží na webových stránkách www.hernizakon. cz diskuse, kterou z pověření ministerstva financí řídí společnost Ernst & Young. Závěry z diskuse by měly být východiskem pro přípravu věcného záměru nového herního zákona. Přičemž jsou hned dvě oblasti, o nichž se v souvislosti s touto normou mluví. Vedle úvah, zda povolit či nepovolit internetové sázení, závisí na podobě chystané legislativní úpravy osud spotřebitelských soutěží, zvláště pak těch, kde o vítězi rozhoduje náhoda nebo jiný náhodný prvek. Takové soutěže totiž současný zákon zakazuje jako nelegální loterie.
Hrozba trestním stíháním
„Jsme česko-polská firma, takže vím, že za herní koncepty, které naši kolegové v Polsku běžně dělají, bych v Česku čelil trestnímu stíhání,“ říká Michal Horák, výkonný ředitel společnosti Advanced Telecom Services a místopředseda Asociace direct marketingu a zásilkového obchodu. Tato asociace vyčítá zákonu několik věcí: při regulaci nerozlišuje podle úrovně hazardu a jeho společenské nebezpečnosti, není technologicky neutrální a není v souladu s legislativou v zemích Evropské unie. „Ten zákon nahlíží na loterijní koncepty spotřebitelských soutěží z pohledu regulace hazardních her. Marketingové a spotřebitelské soutěže kvůli tomu čelí tlaku represe zákona, který má primárně regulovat společensky nebezpečný hazard,“ tvrdí Horák. Podle něj tak dochází k paradoxu, že losování vítěze křížovky, kde se hraje třeba o pět set korun nebo o knížku, může být stíháno stejně jako nelegální hazardní hra, vedoucí ke gamblerství a rozvracení rodin. Nedostatečná technologická neutralita stávající normy pak spočívá podle něj v tom, že hodně omezuje moderní technologie. „Když na víčcích od jogurtu poběží soutěž typu Pošli SMS za 9 Kč a staneš se účastníkem soutěže, tak už je to zakázaná loterie, protože cena SMS se bere jako vklad do hry, což je zavádějící a nepravdivé. Ve skutečnosti kryje transakční náklady spojené s celou akcí. V loterijních hrách slouží vklad do hry k financování takzvaného výherního fondu. Nízkotarifní náklady ve formě ceny dopisu nebo SMS zprávy nemohou nikdy generovat výherní fond,“ říká Horák. K námitce, že cena takzvané Premium SMS zprávy může taky být třeba padesát korun, což by už výherní fond vytvořilo, Horák uvádí, že právě proto asociace prosazuje, aby transakční náklady směly mít jen určitou výši. „Ať je srovnatelná například právě s cenou dopisu, třeba do patnácti korun. Co je nad, nechť je regulováno. Podobná úprava existuje už i na Slovensku, spotřebitelské soutěže s loterijním prvkem jsou povoleny v Polsku, takže Česko je skutečně ostrovem v rámci EU. Regulujme to, co je společensky nebezpečné. Hra na víčkách od jogurtů společensky nebezpečná není, naopak podporuje konkurenční prostředí,“ tvrdí kategoricky Horák.
Asociace proti sobě
Proti změně stávajícího zákona vystupují zejména sázkové kanceláře sdružené v Asociaci provozovatelů kursových sázek. Jak pro LN uvedl Petr Knybel, ředitel společnosti Tipsport, není prý v podstatě důvod stávající zákon měnit. „Případné uvolnění regulace spotřebitelských soutěží nevnímám nijak pozitivně. Domnívám se, že například každá odeslaná SMS nebo zakoupená hašlerka nemohou být vstupenkou na pole hazardu. Deregulační názory v této oblasti považuji za velice nezodpovědné a věřím, že z morálních a sociálních důvodů nedojde k jejich přijetí,“ prohlásil Knybel. Asociace se ale veřejné diskuse nezúčastnila - podle Knybela mimo jiné proto, že k jednacímu stolu byly přizvány i „subjekty, které porušují zákony ČR“. Diskuse se totiž mohli zúčastnit i zástupci zahraničních on-line sázkových kanceláří, které podnikají i na českém internetu, kde přitom on-line sázení není legální. „Mohu vyjádřit jen lítost nad tím, že se část loterijních firem diskuse nezúčastňuje, což je na škodu věci,“ dodává Horák.
