Poslední číslo, s tématem „český mýtus“, naplňuje tento předpoklad dokonale. Martin C. Putna sleduje pomyslný kánon, asi šedesát příběhů českých dějin objevujících se v textech počínaje mnichem Kristiánem z desátého století až po současného Petra Piťhu. Martin Bedřich píše o Týnském chrámu, Dominique Patier o svatém Prokopovi, Clemens Brentano o založení Prahy a Salomon Kohn o tom, jak Židé přišli do Prahy. Článek Bruce R. Berglunda nese název Demokratický Hrad jako posvátný prostor. Možná provokativně, nikoliv však bezdůvodně uzavírá tento tematický blok úryvek z knihy Český mýtus protektorátního kolaboranta Emanuela Vajtauera.
V jakési předmluvě k tématu „Téma prastaré, ale potřebné“ připomíná Martin C. Putna žvanění některých našich politiků o „národních zájmech“ či o „evropské identitě“, které vůbec nic neznamená. Bohužel zde chybí dotažení této teze, jež by nejspíše vyústila v konstatování, že českým národním zájmem je mít plný břich a o nic se nestarat, což bohužel dokazuje i část elit, pokud se tímto slovem dá ta skupina vůbec označit.
Že k tomu všemu má co říci Václav Havel v rozhovoru nazvaném „Pro někoho horizont, pro jiného symbol bludných cest“, o tom nepochybujte. Jeho poslední věta zní: „A otázka, co bude po tom a co bylo před tím, evokuje otázku vůbec nejdůležitější: proč to všechno je...“
Souvislosti
2/2007 Vydalo Sdružení pro Souvislosti, Praha 2007. 272 strany.
