Přesně před půl stoletím totiž spatřilo světlo světa usnesení Ústředního výboru Komunistické strany Sovětského svazu, ve kterém „dobyvatelé kosmu“ dostali seznam prioritních úkolů.
Černé na bílém v dokumentu datovaném 10. prosince 1959 mimo jiné stojí: „... vybudovat automatickou vědeckou stanici na Měsíci, kosmické rakety vhodné k letu na Mars a Venuši, uskutečnit první let člověka do kosmu, začít pracovat na automatických a obyvatelných meziplanetárních stanicích a stanicích umístěných dlouhodobě na jiných planetách...“
Jeden ze zasvěcených pamětníků, Vladimir Bugrov, který spolupracoval s nejslavnějším sovětským konstruktérem raket Sergejem Koroljovem, to dnes potvrzuje. „Ano, chtěli vysadit člověka na Marsu už tehdy,“ říká. Další dokument úkoly konkretizoval: hlavním cílem bylo sestrojit těžkou raketu -nosič, která by byla schopna na oběžnou dráhu vynést obrovský mezikontinentální vesmírný koráb. Tohoto úkolu se měla zhostit těžká raketa N-1 (byla desetkrát výkonnější než ta, která vynesla do vesmíru prvního kosmonauta světa Jurije Gagarina). Plánované lety na Měsíc byly komunistickým vedením země vnímány jen jako nevýznamná etapa, uvedl pro ruský tisk Bugrov. Před sebou měli prý Sověti hlavně vidinu Marsu.
Svá slova dokazuje dvěma starými sešity, které v předpočítačových dobách představovaly největší databázi s údaji o projektu „Let na Mars“. Jeden sešit byl tajný a obsahuje výpočty důležité pro plánovanou výpravu na vzdálenou planetu. Druhý je de facto diářem se sledem prací a úkolů. Že měl SSSR plány větší, než byly jeho možnosti, dokazuje i další stranické usnesení, z roku 1960. To ukládá specialistům začít už konečně stavět meziplanetární kosmické lodě. Měli přinejmenším dokázat s tříčlennou posádkou na palubě obletět několikrát Mars a Venuši a vrátit se na Zem. Celá taková výprava měla trvat asi tři roky. Následovat měl let několika kosmických lodí najednou, během kterého by už vybraní kosmonauti měli vystoupit na povrch Marsu.
Jenže nenasytnost komunistické velmoci byla příliš velká. V roce 1964 se Chruščov rozhodl, že SSSR dokáže zvítězit před USA a vysadit na Měsíci člověka jako první, a ještě si zaletět na Mars. Sověti ale zuřili, když v roce 1969 na Měsíci triumfálně přistáli Američané. Moskvě se nakonec nepovedlo obsadit ani Měsíc, ani Mars. Nyní jde na věc s větší rozvahou. Zatím s pomocí dobrovolníků imitují Rusové let na Mars v laboratorním prostředí.
***
Sověti zuřili, když v roce 1969 na Měsíci triumfálně přistáli Američané
O autorovi| PETRA PROCHÁZKOVÁ, Autorka je spolupracovnicí LN
