Krize v ČT před deseti lety se stala symbolem revolty proti tehdejší opoziční smlouvě mezi ČSSD a ODS, která vyhnala do ulic desetitisíce lidí. Byť ke krizi velkou měrou přispěli i tehdejší zaměstnanci ČT podporovaní opozičními politiky, kteří se rozhodli nerespektovat zákony.
PRAHA Zítra tomu bude deset let od události, která celou krizi v ČT předznamenala. Přesně 12. prosince tehdejší Rada ČT odvolala generálního ředitele Dušana Chmelíčka.
Vzbouření ale začalo až o osm dní později. Tehdy Rada ČT jmenovala novým šéfem Jiřího Hodače. Zaměstnanci televize zareagovali nesouhlasným prohlášením přímo na obrazovce, pravá hysterie ale nastala až 24 hodin před Štědrým dnem, kdy Hodač jmenoval šéfkou zpravodajství někdejší moderátorku publicistické „21“ Janu Bobošíkovou. Vzápětí se sešel krizový štáb zaměstnanců a sdělil, že ji stejně jako Hodače neuznává, prý nezaručují nestrannost vysílání. Na Vánoce tak mohli lidé vidět dvě verze hlavní zpravodajské relace ČT Událostí. „Vzbouřeneckou“ a týmu Bobošíkové.
Vysílá Rumburak Bobošíková tehdy neměla redaktory ani zázemí, její zprávy s květinou na stolku prkenné moderátorky působily směšně. Naproti tomu rebelové s umělci a veřejně činnými osobami (řada z nich měla s ČT kontrakty) při vysílání demonstrativně stávali v záběru za svými moderátory. Třeba za Jiřím Janečkem. Přepínání mezi oběma relacemi připomínalo pirátské vysílání Rumburaka ze seriálu Arabela.
Brzy se z krize v ČT stala už zejména politická věc. To když ve velíně ČT ve spacácích přespali tehdejší senátor Unie svobody Jan Ruml a poslankyně ČSSD Petra Buzková. „Šířily se zprávy, že tam má proti demonstrantům zasáhnout policie. Přišli jsme tam, abychom v případě, že tam policie vnikne, o tom mohli svědčit,“ vzpomíná dnes Ruml.
Ze střetu uvnitř televize se stal veřejný souboj „pravdoláskařů“ proti představitelům „oposmlouvy“, tedy vládnoucí garnituře ČSSD podporované z opozice ODS. Zatímco část socialistů (vnitřní opozice proti premiérovi a šéfovi ČSSD Miloši Zemanovi) byla demonstrantům nakloněna, ODS byla jednotně proti nim.
Litera a duch zákona Spor se vystupňoval, když Václav Havel podpořil rebely slovy o tom, že „možná se postupovalo v souladu s literou zákona, ale proti jeho smyslu, proti jeho duchu. A to je nebezpečné.“ Zeman mu vzkázal, že „každý z nás, byť by to i byla hlava státu, kdo vyzývá k porušování zákonů, nemá podle mého názoru v české politice co dělat“.
To už Bobošíková marně předávala výpovědi redaktorům, ti je odmítli převzít. Z Hodačova rozhodnutí přestaly na 23 hodin vysílat oba kanály ČT.
Předposlední den roku Hodačův tým začal opět vysílat alternativní zprávy z prostor TV Nova. O den později Hodačova ochranka odmítala vpouštět do redakce zpravodajství ČT zaměstnance, kteří ji opustili, takže vzbouřenecký tým připravující vysílání přespával ve velíně. Tam mu lidé začali nosit jídlo a čisté oblečení, nejrůznější dárky. Redaktoři je do velína vytahovali provazem přes okna. Takové záběry oblétly celý svět, například americká televize CNN o rebelii pravidelně informovala. Pověstnými se staly trenýrky pro tehdejšího redaktora Adama Komerse.
Prvního ledna Odborová organizace ČT, která vzbouřence „přikryla“, vyhlásila stávku. Sílil vliv iniciativy ČT – věc veřejná, která burcovala veřejnost prostřednictvím známých uměleckých tváří. 3. ledna se na pražském Václavském náměstí sešlo na demonstraci téměř sto tisíc lidí, protestovalo se i v jiných městech. To už vláda a po ní sněmovna schvalovaly novelu zákona o ČT. Devátého ledna Bobošíková ukončila vysílání vlastních zpráv, o dva dny později rezignoval Hodač ze zdravotních důvodů.
O další tři dny později sněmovna odvolala radu ČT, 23. ledna sněmovna přijala novelu zákona a 9. února se stal prozatímním ředitelem Jiří Balvín. Tím krize v ČT alespoň navenek skončila.
***
KRIZE V ČESKÉ TELEVIZI
20. prosince 2000 Rada ČT jmenovala Jiřího Hodače novým generálním ředitelem. Na jmenování reagovala redakce zpravodajství ČT nesouhlasným prohlášením na obrazovce.
25. prosince Hodače vyzvala k rezignaci většina členů kolegia generálního ředitele. Kavčí hory navštívili někteří politici čtyřkoalice a místopředsedkyně Poslanecké sněmovny Petra Buzková (ČSSD). Senátor Jan Ruml (Unie svobody) tam strávil noc. Protestující se totiž obávali, že budou z prostor zpravodajského velína násilím vyvedeni.
27. prosince Revoltující pracovníky ČT podpořil prezident Václav Havel. Grémium ČSSD vyzvalo m nahradila výzva k Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), aby určila, které vysílání je zákonné.
31. prosince Zaměstnanci ČT odmítli přítomnost politiků ve velíně, aby nedávali záminku ke spojení s jakoukoli politickou stranou. Hodačova ochranka zablokovala revoltující zaměstnance ve velíně tím, že jim po odchodu neumožňovala návrat.
23. prosince Ředitelkou zpravodajství jmenoval Hodač bývalou redakotorku ČT Janu Bobošíkovou. Napětí zesílilo, odpor pracovníků ČT se stupňoval.
24. prosince Krizový štáb protestujících oznámil, že Bobošíkovou ve funkci rovněž neuznává. ČT vysílala poprvé dvě verze Událostí.
26. prosince Bobošíková se snažila předat okamžité výpovědi 20 redaktorům, kteří odmítli přeřazení na jinou práci.
28. prosince ČT obnovila po téměř 23 hodinách vysílání na obou programech, jak ji vyzvala RRTV. Hodačovo vedení ale nadále vypínalo vysílání zpravodajských pořadů z rebelujícího velína.
1. ledna 2001 Odborová organizace ČT vyhlásila stávku.
5. ledna Sněmovna schválila usnesení, že Hodačovo odstoupení je podmínkou řešení situace v ČT. Pro případ, že neodstoupí, vyzvala Radu ČT, aby ho 8. ledna odvolala. Sněmovna konstatovala, že ČT neplní veřejnoprávní poslání dané zákonem.
4. ledna Předseda sněmovny Václav Klaus vyhlásil stav legislativní nouze pro rychlé projednání novely zákona o ČT. Hodač byl hospitalizován v Motole; domů byl propuštěn 8. ledna.
9. únor Prozatimním ředitelem byl sněmovnou zvolen Jiří Balvín. Situace v ČT se navenek uklidnila.
3. ledna Šedesát až 100 000 občanů protestovalo na Václavském náměstí proti politickým tlakům na veřejnoprávnost a nezávislost ČT; podobná shromáždění byla v Brně a Ostravě. Vláda schválila návrh novely zákona o ČT a Českém rozhlase (ČRo).
9. ledna Bobošíková ukončila vysílání vlastních zpráv.
11. ledna Hodač rezignoval ze zdravotních důvodů na funkci generálního ředitele.
17. ledna Senát vrátil sněmovně novelu zákona o ČT s pozměňovacími návrhy.
12. - 13. ledna Sněmovna večer odvolala Radu ČT a časně ráno schválila novelu zákona o ČT.
23. ledna Sněmovna schválila novelu zákona o ČT v původním znění; v ten samý den ji podepsal prezident Václav Havel. Zákon nechal volbu Rady ČT opět pouze na poslancích. Úvahy o rozložení volby například i na Senát a Prezidenta byly sněmovnou odmítnuty.
JIŘÍ JANEČEK Před deseti lety moderoval za televizní krize „vzbouřenecké“ Události. O dva roky později se stal generálním ředitelem České televize, kterým je nyní už sedmý rok. Od vlastního působení ve stávce se ale distancoval a své někdejší angažmá vysvětlil nedostatkem informací. Po deseti letech se už nechce k záležitosti vyjadřovat. LN pouze odpověděl, že „už je to dávno pryč a vše k tomu již řekl“.
DUŠAN CHMELÍČEK Předchůdce Jiřího Hodače ve funkci generálního ředitele České televize. Jeho rychlé zvolení rozpoutalo problémy v Radě ČT, kterou následně poslanci odvolali. U nových radních hledal Chmelíček jen těžko podporu. Po časté kritice ho nakonec 12. prosince 2000 odvolali. „Bezpochyby jsem to vnímal velmi osobně. Ale později mi došlo, že už v době mého zvolení byly některé politické kruhy překvapené,“ komentuje. Dnes působí v IT byznyse.
JIŘÍ HODAČ Radní ho za ředitele ČT vybrali za jediný den, do funkce nastoupil 22. prosince 2000. Část veřejnosti a zaměstnanců ČT považovala rychlost volby za podezřelou. Hodače odmítali respektovat i kvůli jeho předešlému působení ve zpravodajství ČT. Kvůli rebelii nový ředitel na téměř jeden den zcela vypnul vysílání. Na začátku ledna 2001 zdravotně zkolaboval a do funkce se už nevrátil. Později odjel zpět do Velké Británie, kde dříve léta působil. Veřejně v Česku už nevystoupil.
JANA BOBOŠÍKOVÁ Improvizované vysílání dostalo podle jména ředitelky zpravodajství, jmenované Hodačem, přezdívku Bobovize, tedy u odpůrců Bobošíkové. Většina redaktorů ji odmítala respektovat, na Štědrý den proto její tým vysílal z provizorních prostor televize Nova. „Dnes vidím vše stejně. Jen jsem se poučila v tom, že bych si víc hlídala svůj mediální obraz a víc vyvracela ty lži, které o mně byly tehdy napsány,“ hodnotí dobu před deseti lety.
JANA DĚDEČKOVÁ Předsedkyně Rady ČT, která velmi kritizovala ředitele Chmelíčka a navrhovala jeho odvolání. Podle zveřejněných výpisů hovorů si před zvolením Hodače do vedení ČT telefonovala s politiky z řad občanských demokratů. Byla i členkou ODS, proto ji vzbouřenci obviňovali z toho, že podléhá politické objednávce. Dědečková nyní publikuje svoje názory na webu Virtually.cz.
MARTIN SCHMARZ „S bývalou poslankyní Kateřinou Dostálovou a Mirkem Topolánkem jsme se později občas špičkovali,“ vzpomíná někdejší editor redakce publicistiky ČT na dobu, kdy z televize přešel k Mirku Topolánkovi. „Krize v ČT byla jen symbolem protestu proti plíživé normalizaci opoziční smlouvy. Protestovalo se proti správnímu rozhodnutí Rady ČT, které podle našeho názoru odporovalo zákonu o ČT, ale nešlo napadnout soudně. Už tehdy jsem protestoval proti účasti politiků z druhé strany a řval jsem i když odboráři obsadili kancelář ředitele ČT. Marně,“ dodává.
PATRIK KAIZR Někdejší reportér ČT patřil výrazným tvářím vzbouřenců. „Určitě to tehdy šlo dělat diplomatičtěji, bez tyjátru. Chybou například bylo, že jsme připustili, aby se na tom přiživovali politici z druhé strany. Nemělo se třeba připustit, aby tam spal Ruml ve spacáku,“ míní dnešní reportér TV Prima. „Na druhé straně politické tlaky tam byly a jsou tam dodnes. Jsem šťastný, že teď dělám v komerční televizi, kde politické tlaky nejsou.“
