Anglie od 27. ledna ruší většinu zbývajících koronavirových omezení. Irsko již před několika dny většinu restrikcí zrušilo, výrazné rozvolnění má v plánu také Španělsko. Země mají jedno společné: překonaly omikron a mají vysokou míru proočkovanosti.
V Česku by podobné uvolnění bylo unáhlené, shodují se odborníci, které redakce iDNES.cz oslovila. Tuzemsko je uprostřed vlny omikronu, počet nově nakažených v posledních dnech překonává dosavadní maxima a náhlé rozvolnění by mohlo mít následky, které si někteří z nich ani nechtějí představovat.
Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka je nutné s rozvolněním počkat alespoň do doby, než omikron přejde. Se stávající vlnou máme „o zábavu postaráno“ do konce února, předpověděl.
V únoru máme o zábavu postaráno
„Ty země jsou v jiné situaci, protože vlna omikron je u nich na sestupu, my se nacházíme ve vzestupné fázi. Jakékoliv rozvolňování je nyní úplně mimo. Máme reprodukční číslo asi 1,6, což značí velmi prudký nárůst,“ řekl Kubek.
Čas na rozvolnění podle něj přijde, až bude omikron na sestupu. Za několik týdnů by nám také mělo nahrát zlepšení počasí. V březnu a dubnu je podle šéfa lékařské komory správná doba na uvolnění, v době respiračních onemocnění radí opatření především dodržovat.
Také ministr zdravotnictví Vlastimil Válek doufá, že se v dubnu vrátíme „k normálu.“ Návrh chce vládě přinést v průběhu března. Oznámil to před středečním jednáním vlády ve Sněmovně.
Má Česko rozvolnit podle vzoru Španělska, Anglie a Irska?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00středa 2. února 2022. Anketa je uzavřena.
Podobný pohled má imunolog Václav Hořejší. Podle něj bychom měli vyčkat, abychom viděli, jak se omikronová vlna rozvine. „Přál bych si, aby byla malá, ale před dvěma dny (v sobotu, pozn. red.) to v nemocnicích zase začalo stoupat. Je otázkou, do jaké výše hospitalizace vyšplhají,“ uvedl Hořejší s tím, že se přimlouvá za princip předběžné opatrnosti. Měli bychom podle něj vydržet alespoň do doby, kdy čísla v nemocnicích začnou zase klesat.
Po stopách Španělska nebo Anglie podle něj budeme moci jít tak za dva měsíce. „Doufám, že nepřijde nějaké překvapení v podobě horší varianty viru,“ dodal Hořejší.
Podle epidemiologa Romana Prymuly dávají zahraniční opatření logiku. Španělsko, Anglie i Irsko jsou totiž v situaci, kdy vlna omikronu již proběhla a nijak dramaticky to nezatížilo jejich zdravotní systém.
My si podobný přístup také budeme moci dovolit, ale nejdříve až tak za měsíc, předpověděl Prymula. Shoduje se s ostatními: nejprve musíme projít touto vlnou a dojít k poklesu. Poté teprve bude na čase strategii přehodnotit a přestat třeba takto masivně testovat, tvrdí.
„Průchod omikronu populací je velmi masivní, takže dojde k tomu, že se s ním většina populace setká. Ve velkých číslech nově nakažených musíme stále uvažovat o tom, že by k zahlcení nemocnic dojít mohlo. Nemůžeme to pustit bezbřehým způsobem, aby tady bylo 200 tisíc pozitivních denně, protože to by systém skutečně přetekl,“ varuje Prymula.
Podle šéfa ČLK Kubka by nemuselo rozvolnění nyní mít nutně katastrofální důsledky, mohlo by však vyřadit z provozu například zdravotníky nebo učitele a učitelky. „Omikron si ten lockdown dělá trochu sám, zavírá školy a divadla, protože nemá kdo hrát a nemá kdo učit. Proto by teď bylo nerozumné povolovat,“ tvrdí Kubek.
Hořejší vůbec nechce spekulovat o tom, co by následovalo, kdybychom nyní povolili opatření. Označil to za „nesmírně riskantní“. „Mohl by se stát zázrak, ale kdybych za to byl zodpovědný já, ani omylem bych do takového rizika nešel. To už vydržíme, po těch dvou letech,“ dodal.
Omikron se začne rozlévat do krajů
Než budeme moci pomýšlet na rozvolnění, musíme počítat s tím, že se vlna omikronu přesune i do krajů. Aktuálně panuje velký rozdíl mezi Prahou, kde je epidemie nejzávažnější, a ostatními regiony. Je pravděpodobné, že se vlna z Prahy bude postupně rozlévat po Čechách a na Moravu.
„Je to podobné jako vlna, když hodíte do vody kámen,“ poznamenal Kubek. Situace podle něj bude koncem týdne v Praze sice kulminovat, ale rozhodně to nebude zatím platit i pro ostatní části republiky.
Od zemí, které začínají razantně rozvolňovat, Česko odlišuje i míra proočkovanosti. Zatímco v tuzemsko je s 63 procenty naočkovaných na 23. příčce v Evropě, ve Španělsku vakcínu dostalo asi osmdesát procent populace. Ve Velké Británii je naočkovaných necelých 72 procent lidí. V Irsku mají aktuálně proočkovanost na sedmasedmdesáti procentech.
„Není tu vůle se očkovat a vláda by se měla zamyslet, co s tím dělat,“ stěžoval si Kubek. Virus od mutace nezastavíme, a potřebujeme podle něj nastavit rovnováhu.
„Můžeme to udělat středověkým způsobem, že se budeme opakovaně promořovat. Lidstvo takhle přežilo i morové epidemie, ač za cenu toho, že třeba čtvrtina obyvatelstva pomřela. Ale my máme civilizovaný nástroj, který to celé urychlí a vyvaruje nás zbytečných obětí, a to je, že se lidé naočkují,“ vysvětlil Kubek, proč je příznivcem povinného očkování všech lidí starších osmnáct let.
