MADRID Evropa má problémy se státními dluhy. Doposud se o tom jen mluvilo, ale teď se zdá, že to bude skutečně pěkně bolet. Ratingové agentury totiž snižují hodnocení některých evropských zemí.
Před pár dny to bylo Řecko a včera něco podobného udělala agentura Standard&Poor’s v případě Španělska. V praxi to znamená, že tyto země budou mít větší potíže s tím, půjčit si peníze od zahraničních investorů (ty potřebují i na refinancování části svých dluhů), a že budou více platit na úrocích.
Agentura zdůvodnila své snížení ohodnocení úvěrové důvěryhodnosti Španělska výrazným zhoršením stavu španělských veřejných financí. Zároveň zdůraznila, že Španělsku hrozí delší ekonomický útlum, než se očekávalo. Ratingové agentury v podstatě hodnotí riziko toho, že nějaká firma nebo země nebude schopna splatit své dluhy. Investoři se podle hodnocení ratingových agentur rozhodují, zda danému státu půjčit a za jakých podmínek.
Podle různých odhadů by deficit španělských veřejných financí měl letos dosáhnout 10 až 11,2 procenta španělského HDP. Španělské hospodářství je na rozdíl od jiných zemí eurozóny stále v recesi a podle Trevora Cullinana, analytika Standard & Poor’s, poroste ve Španělsku nezaměstnanost ze současných 19,3 na 20 procent.
Dluhy zvýšila krize Objem veřejného dluhu ve Španělsku vzrostl z loňských 37,5 procenta HDP na současných téměř 60 procent. V roce 2011 má dosáhnout 74 procent. Velkou měrou se na tom podepsaly protikrizové výdaje socialistického premiéra Josého Luise Zapatera ve výši téměř 12 miliard dolarů. Oproti evropskému průměru, který má v roce 2010 dosáhnout 84 procent, ale nejsou španělské dluhy až tak hrozivé. Ani vůči Řecku, které se dostane na úroveň 125 procent HDP, či Itálii, která Řecko pravděpodobně ještě trumfne. Jenže ratingové agentury hodnotí především trendy, a ty jsou ve Španělsku jasně špatné.
Španělsko slibuje, že sníží do roku 2013 svůj deficit veřejných financí pod tři procenta HDP. Zároveň mluvčí španělského ministerstva financí prohlásil, že vláda s rozhodnutím agentury nesouhlasí. Otázkou je, zda zůstane jen u nesouhlasu, nebo země skutečně přikročí k úsporám.
Třeba podobným těm, které tento týden oznámilo Irsko, další předlužená země eurozóny. Irsko sníží počet státních zaměstnanců o pět procent, omezí podpory v nezaměstnanosti i přídavky na děti. Daně, které jsou v Irsku poměrně nízké, se zvyšovat nebudou. Zavedena bude pouze nová ekologická daň. Ministr financí Brian Lenihan tak chce snížit deficit, který letos vyšplhal až na 12 procent HDP.
Mimochodem deficit veřejných financí v České republice bude letos okolo pěti procent HDP a příští rok by mohl být ještě o procento vyšší. Veřejné zadlužení je v Česku letos na úrovni zhruba 40 procent HDP. To je o deset procent více než loni. Podle bývalého viceguvernéra České národní banky Luďka Niedermayera bude nárůst dluhu znamenat pro stát další zhruba dvacetimiliardové výdaje jen na úroky.
