Výhra za výhrou, jen dvě remízy a jedno vítězství v prodloužení. Série španělské reprezentace, jejíž fotbalový balet ji loni dovedl k titulu mistrů Evropy, má obdobu pouze v případě Brazilců z 90. let.
Co to pro fotbalový svět znamená před mistrovstvím světa? Něco jako signál, který před závěrečným turnajem evropského šampionátu v roce 1976 vyslala kontinentu reprezentace Československa. Do tehdejší Jugoslávie jel tým Václava Ježka jako jasný outsider, přesto odjížděl jako vítěz. V semifinále vyřadil Nizozemce, finalisty předchozího mistrovství světa, a ve finále, které jsme si připomněli 20. června, čili předevčírem, udolal Němce, světové šampiony.
Mnohem slavnější soupeři si možná nevšimli, že Čechoslováci před turnajem neprohráli sedmnáctkrát v řadě.
Podobné signály nyní vysílají Španělé. Jim asi nehrozí, že by je na šampionátu 2010 někdo podcenil – o to bude jejich role těžší.
