Celosvětová sklizeň obilí bude letos o pět procent nižší než v minulém roce. Na chicagské burze se obchoduje tuna pšenice za téměř sedm dolarů, což je o dva dolary více než před rokem. Pšenice by ale mělo být dostatek.
PRAHA Rusko i Kazachstán trápí ničivá sucha, Ukrajinu zas prudké deště. Nižší výnosy postihly kvůli výkyvům počasí také Evropskou unii, Kanadu i Jižní Ameriku. Výsledkem je propad celosvětové produkce obilí o 15 milionů tun. Situace na trzích tak hraje do karet americkým a australským zemědělcům. Obě země očekávají dobrou sklizeň, a pokud v Austrálii nedojde k nájezdům kobylek na obilné lány, celosvětově by se neměla opakovat potravinová krize, která zasáhla svět v letech 2007- 2008.
Rusko nahradí USA Moskva se bojí, aby snížená sklizeň stačila vůbec pokrýt domácí poptávku, a proto vláda vyhlásila zákaz obilí exportovat. Nařízení se vztahuje na období mezi 15. srpnem a koncem letošního roku. Postihne i již uzavřené smlouvy. Někteří odběratelé tak nedostanou obilí, které se už mělo nakládat v černomořských přístavech.
Propad dodávek obilí z Ruska a Ukrajiny umožní především Američanům agresivnější expanzi na trzích v severní Africe a na Blízkém východě. Mezi nejvýznamnější odběratele v oblasti patří Egypt, kam dosud nejvíce exportovalo Rusko. Spojené státy letos podle tamního ministerstva zemědělství vyvezou o 200 milionů bušlů (tedy o 5.44 milionů tun) pšenice více než loni.
„Zastavení vývozu z Ruska znamená, že na mezinárodním trhu s pšenicí se karty rozdaly jinak. Dopady budou obrovské," řekl agentuře Reuters nejmenovaný evropský obchodník na komoditních trzích. Výpadek ruského obilí by mohla pokrýt také Argentina nebo i Francie, která každoročně sklízí nejvíce pšenice v celé Evropské unii.
Ceny ovšem rostou navzdory ujištění, že i letos bude dostatek obilí pro uspokojení celosvětové poptávky. Hlad nehrozí, ceny rostou Organizace pro jídlo a zemědělství (FAO) spadající pod OSN uvedla, že takové obavy z potravinové krize jsou nereálné. Odhaduje se, že letošní celková sklizeň pšenice bude 651 milionů tun. Celosvětově poklesla úroda pšenice jen o pět procent a bude třetí největší v historii. „V Rusku se situace uklidní. Premiér Putin dlouhodobě usiluje o vstup do Světové obchodní organizace (WTO), a tak nemůže vývoz blokovat po dlouhou dobu,“ prohlásil agrární analytik Petr Havel. „Předpokládám, že se zvyšování cen zastaví v říjnu a ke konci roku by mohlo dojít i k poklesu,“ dodal Havel.
Tomu napovídá i to, že ceny tak zvaných futures, tedy jakýchsi „sázek“ na budoucí cenu obilí, vzrostly mnohem pomaleji než cena za okamžitý prodej.
Pravděpodobně jde jen o cenový šok, způsobený okamžitým poklesem dodávek, tvrdí ekonomický týdeník The Economist. A to, že obilí bude místo Ruska vyvážet Amerika také není nic nového. Takový obchod fungoval po celou éru studené války.
