Zájem zahraničních investorů o Českou republiku zůstává nízký. Nedochází již ke stahování investovaných peněz, jak tomu bylo v loňském roce, nicméně objem investic do koupě českých firem nebo navýšení jejich základního kapitálu zůstává na nízkých úrovních.
Struktura investic je letos taková, že zahraniční podniky si rády koupí již stojící kancelářskou budovu nebo zavedenou dopravní či strojírenskou firmu. Zato investice do nových výrobních kapacit (nepočítáme-li hit sezony, fotovoltaické elektrárny), technologií či služeb zůstávají na okraji zájmu mezinárodních podniků.
Na druhou stranu je to příležitost pro české podnikatele. Česká republika má totiž na evropské poměry abnormálně vysoký podíl průmyslových podniků, bank či obchodních řetězců se zahraničními vlastníky. Platí to i ve srovnání s některými státy střední a východní Evropy. Zemi by jen prospělo, kdyby se domácí podnikatelé a investoři ujali iniciativy a stali se do budoucna motorem růstu domácí ekonomiky.
Doufejme, že jim růst umožní banky, které nebudou příliš lakomé při poskytování úvěrů, tak i veřejnost. Je smutné, že se kvůli závisti ve svém okolí mnozí podnikatelé schovávají za anonymní firmy se sídlem kdesi na Kypru, na Maltě. Dokud bude platit, že „úspěch se v Česku neodpouští,“ poctivému podnikání se u nás moc dařit nebude.
