Nárůst hladiny oceánů, vznik nových chorob nebo počítače, které ovládají lidský život. Takových změn bychom se mohli v budoucnu dočkat, domnívají se odborníci spolupracující v rámci projektu Millennium.
Snaží se předpovídat budoucnost Země a píší scénáře možného vývoje. Netvrdí ale, že jejich predikce platí za všech okolností. Pouze upozorňují, kam by se při splnění určitých podmínek mohl vývoj ubírat a jak se na nové situace připravit. Na rozdíl od jiných pokusů o pohled do budoucnosti se Millennium může pochlubit rozsáhlou sítí spolupracovníků z celého světa. „Do projektu se zapojily dvě tisícovky lidí z rozvinutých i rozvojových zemí,“ podotýká Pavel Nováček, jeho český koordinátor a vedoucí katedry rozvojových studií Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Takzvané „výzkumné uzly“ se nacházejí ve 29 zemích na všech pěti kontinentech.
Vědci v rámci projektu, který se zrodil už počátkem 90. let minulého století, definovali 15 hlavních výzev, jimž bude svět v následujících letech čelit. Položili si například otázky: Je udržitelný rozvoj dosažitelný pro všechny? Hrozí války o vodu? Jak se změní postavení žen? Lze snížit riziko šíření nových nemocí? Prospějí informační a komunikační technologie všem? Nedávno zveřejnili zprávu nazvanou „Stav budoucnosti 2007“, která obsahuje aktualizovaná data a přináší informace o nejnovějších trendech. Jen na některé výsledky lze pohlížet s optimismem.
Bohatství v rukou menšiny
Klimatické změny vyvolají zvýšení hladiny moří a oceánů, což změní život 634 milionům lidí v pobřežních oblastech. Nejvíce budou paradoxně postiženi obyvatelé nejchudších regionů, kteří produkují nejméně skleníkových plynů.
V roce 2025 bude žít patrně 1,8 miliardy lidí v oblastech s vážným nedostatkem pitné vody, což možná povede k masové migraci. Situace je dokonce ještě horší, než vědci sdružení v projektu Millennium původně předpokládali.
„Nedostatek vody či její špatná kvalita způsobila vloni smrt desetkrát většího počtu lidí než veškeré válečné konflikty,“ poznamenává docent Nováček. Hladiny podzemní vody klesají na všech kontinentech a 80 procent nemocí v rozvojových zemích souvisí s problémy týkajícími se vody. „Kvůli její špatné kvalitě a nedostatečnému přístupu k hygienickým zařízením ročně umírá 1,7 milionu lidí na následky průjmových onemocnění,“ uvádí Pavel Nováček.
Globální ekonomika rostla loni tempem 5,4 procenta a průměrný příjem na obyvatele se zvýšil o 4,3 procenta. Panuje však obrovská nerovnováha v rozdělování příjmů. Pouhá dvě procenta lidí vlastní více než půlku veškerého světového bohatství. Na druhou stranu se celá polovina lidstva dělí o jedno procento bohatství.
Miliardové úplatky
Přibližně 30 procent všech úmrtí souvisí s nakažlivými chorobami. Naštěstí se podařilo eliminovat hrozbu nemoci SARS. „Pokud by ale došlo k mutacím viru ptačí chřipky H5N1, které by umožnily přenos z člověka na člověka, hrozila by smrt až 25 milionům lidí,“ obává se docent Nováček. Upozorňuje také, že za posledních dvacet let bylo identifikováno více než 30 nových, vysoce nakažlivých nemocí.
Výskyt HIV pozitivních lidí se v Africe v posledních letech stabilizuje a mohl by snad začít klesat. Naopak ve východní Evropě, střední a jižní Asii počty nakažených rychle rostou. AIDS je dnes čtvrtou nejčastější příčinou úmrtí na světě, a vůbec nejčastější v subsaharské Africe.
Počet lidí postižených přírodními katastrofami se podle Červeného kříže a Červeného půlměsíce za poslední desetiletí ztrojnásobil a dosáhl celkové výše dvou miliard.
Rozsah a úspěchy organizovaného protože neexistuje společná strategie boje proti němu. Jeho roční příjem se pohybuje kolem 2000 miliard dolarů, což dvojnásobně převyšuje celosvětové výdaje na zbrojení. „Současné odhady objemu praní špinavých peněz hovoří o dvou až deseti procentech světového ekonomického produktu. Nelegální obchod s drogami vynáší ročně 500 až 900 miliard dolarů. Podle odhadů Světové banky je na úplatcích ročně zaplaceno přes miliardu dolarů,“ uvádí Pavel Nováček.
Při sběru aktuálních dat vědci narazili také na pozitivní zprávy. Podle nevládní organizace Freedom House došlo k nárůstu politických práv a občanských svobod. Celkem 122 vlád bylo zvoleno demokraticky. Míra svobody vzrostla ve 27 zemích, poklesla v deseti.
Zlepšilo se také postavení žen. „Vzrostlo zastoupení žen v parlamentech, jejich podíl na peněžní ekonomice a zlepšil se přístup ke zdravotnictví. Na deset chlapců, kteří nastupují na střední školu, už připadá devět dívek,“ poznamenává docent Nováček. Přesto má násilí na ženách ze strany mužů na svědomí více obětí než války. A 781 milionů dospělých zůstává negramotných, dvě třetiny z toho jsou ženy.
Inspirace pro studenty i politiky
Vědci zapojení do projektu Millennium doufají, že jejich výsledky poslouží firmám jako inspirace při úvahách o budoucím rozvoji. Mohly by také ovlivnit rozhodování politiků. Podle Pavla Nováčka patří v tomto ohledu mezi nejpokrokovější Finsko (finský parlament má například samostatný Výbor pro budoucnost), Jižní Korea a Kuvajt (předseda výzkumného uzlu projektu je zároveň členem vlády).
„Ještě důležitější je pro nás ale fakt, že se výstupy projektu ve stále větší míře využívají při výuce na univerzitách. Nejlépe jsou na tom kolegové z Latinské Ameriky, především v Argentině, Mexiku, Brazílii a ve Venezuele. V České republice se o Millenniu přednáší na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy v Praze, na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a možná i na dalších místech,“ shrnuje docent Nováček.
***
V roce 2025 bude žít pravděpodobně 1,8 miliardy lidí v oblastech s vážným nedostatkem vody, což povede k masové migraci
Více než miliarda lidí je připojena k internetu; takzvaná digitální propast mezi rozvojovými a rozvinutými zeměmi se zmenšuje
Počet lidí na Zemi se do roku 2050 zvýší o 2,8 miliardy, pak by měl stagnovat, případně mírně klesat
Nyní žije na světě 13 až 15 milionů osiřelých dětí, jejichž rodiče zemřeli na AIDS; počet sirotků se do roku 2010 zvýší asi o 10 milionů
Index stavu budoucnosti 2007
Zlepší se v následujících letech celkový stav světa? Při hledání odpovědi by měl pomoci tzv. index stavu budoucnosti, zkonstruovaný v rámci projektu Millennium. Nezohledňuje pouze výkonnost ekonomiky, ale třeba i zdraví lidí, vzdělanost nebo stav životního prostředí. Situace se zlepšuje u těchto kritérií: HDP na obyvatele, dostupnost potravin, očekávaná délka života, gramotnost dospělých, dětská úmrtnost, dostupnost nezávadné vody, dostupnost zdravotnické péče, školní docházka. Zhoršení naopak nastalo u ukazatelů: nezaměstnanost, zalesněná plocha, obsah oxidu uhličitého v atmosféře, úmrtí na AIDS, dluh rozvojových zemí, teroristické útoky, množství chudých (méně než 2 USD/den).
V rámci projektu Millennium se odborníci pokoušejí odhadnout vývoj na naší planetě. Nedávno zveřejnili zprávu „Stav budoucnosti 2007“, ve které uvádějí například 15 globálních výzev obsahujících rozvojové příležitosti a ohrožení. Mimo jiné z ní vyplývá:
ZDROJ: WWW. MILLENNIUM-PROJECT. ORG
