Měnit denně kravám podestýlku, dojit je a krmit. O takovém povolání sní jen málokdo. Případné zájemce odrazuje fyzicky náročná práce i pobyt v nelibě páchnoucím prostředí. Vzduch navíc „voní“ bakteriemi, které se uvolňují z výkalů.
V kravíně čeká člověka jen dřina a možná si odnese i poničené zdraví, zdálo by se na první pohled. Jak ale ukazuje nedávná studie, vše může být ve skutečnosti zcela jinak. U lidí, kteří se starají o dobytek, je šance na propuknutí rakoviny plic pětkrát menší než ve zbytku populace.
A zmíněná studie není osamocená. Ač to zní překvapivě, vědecké týmy z různých koutů světa začínají rozkrývat souvislost mezi špínou a bakteriemi na jedné straně a rizikem vzniku některých typů rakoviny na straně druhé.
Například děti, které v prvních měsících života chodily do jeslí nebo je rodiče svěřili chůvě, trpí méně často leukemií. Očkování proti tuberkulóze zase snižuje riziko vzniku rakoviny kůže, uvádí jedno z únorových vydání časopisu New Scientist.
Boj s drobnými vetřelci otužuje Představa o prospěšnosti špíny zcela nová není. O její souvislosti s alergií či astmatem hovořili odborníci už dříve. Výzkum vlivu „špinavých“ bakterií na vznik rakoviny je však zatím v zárodku.
Podle takzvané hygienické hypotézy se lidský imunitní systém správně vyvíjí, jen pokud má v mládí dostatek podnětů. Bojem s různými, vesměs málo škodlivými vetřelci se „otužuje“ a připravuje na pozdější závažnější utkání. Dítě, které má staršího sourozence, kontakt se zvířaty a styky s lidmi mimo rodinu je ve výhodě. V domácnosti by se také nemělo vše přehnaně dezinfikovat a cídit. Když totiž přirozený styk s mikroorganismy chybí, může imunitní systém reagovat i na drobné podněty, třeba na obyčejný pyl rostlin, nepřiměřeně silně - alergií.
Nyní vědci začínají přemýšlet, jak by se dala hygienická hypotéza uplatnit při prevenci některých nádorových onemocnění. Studie vedené Ellen Changovou z Centra pro rakovinu v americkém Fremontu například ukázaly, že děti, které mají odmalička sociální kontakty mimo domov (třeba tráví část dne v jeslích nebo s pečovatelkou), nepostihuje leukemie a Hodgkinova choroba (nádorové onemocnění mízních neboli lymfatických uzlin) tak často jako jejich vrstevníky. Jak prokázala data nasbíraná ve Švédsku, podobně pozitivně působí podle Changové také existence staršího sourozence. Výsledky přinesl časopis Cancer Epidemiology Biomarkers & Prevention.
Zdraví prospěšná bavlna Dlouhodobá pozorování ukázala, že u dělníků z továren na zpracování bavlny se jen zřídka objevují rakovina plic i další nádorová onemocnění. Na svědomí to mají patrně endotoxiny obsažené v této rostlině. Tyto lipopolysacharidy jsou v buněčných stěnách bakterií, které udržují imunitní systém v pohotovosti. Uvedenou teorii podporuje série nedávných studií, které provedl Harvey Checkoway z washingtonské univerzity v Seattlu. S kolegy sledoval, v jaké míře byly dělnice zpracovávající bavlnu v jedné z továren v Šanghaji vystaveny endotoxinům. Vysoké dávky během dlouhého období se následně projevily menším výskytem rakoviny plic, prsu, jater, žaludku a slinivky.
Endotoxiny mohou také vysvětlit nižší výskyt nádorů na plicích mezi chovateli skotu. Tuto souvislost zaznamenali vědci hned v několika studiích provedených v různých zemích. Mezi nimi například i Giuseppe Mastrangelo z univerzity v italské Padově. Mimo to dospěl k závěru, že větší počet opečovávaných krav znamená větší ochranu před rakovinou. Jak uvedl v časopise Indoor and Built Environment, platila základní zákonitost dokonce i u kuřáků. Farmáři milující tabák na tom byli lépe v porovnání s kuřáky bez stáda skotu. Pobyt na statku však není jedinou možností, jak snížit riziko vzniku rakoviny. Pomoci může i obyčejné očkování. Klaus Kölmel z univerzity v německém Göttingenu například porovnával šest stovek lidí s melanomem (velmi zhoubným kožním nádorem) se zdravou kontrolní skupinou. Zjistil, že prodělané očkování proti tuberkulóze nebo pravým neštovicím, případně obojí, snižuje riziko vzniku rakoviny kůže dvaapůlkrát.
Badatel získal informace o zdravotním stavu sledovaných lidí během padesáti let - ukázalo se, že s dobou, která uplynula od vakcinace, její ochranné účinky slábnou.
Pokud očkovaní lidé prodělali vážnou infekci s horečkami, klesalo u nich riziko vzniku kožních nádorů ještě výrazněji. A navíc jestliže se u vakcinovaných přece jen melanom objevil, nebyl u nich průběh nemoci zpravidla tak fatální jako u zbytku populace.
Podle Kölmela je důležité načasování očkování (Jeho doporučení lze jednoduše shrnout: čím dříve, tím lépe.) a složení vakcíny, tedy jaký konkrétní virový kmen byl použit. A proč popsané recepty proti rakovině zabírají? Při hledání odpovědi zatím vědci nedošli k jednoznačné shodě. Viry a bakterie, které do lidského těla pronikají prostřednictvím infekcí, očkování nebo proteinů, jako jsou například endotoxiny, stimulují imunitní systém a podporují ho v boji proti rakovině. To je v souladu s novějšími poznatky, podle nichž dovede imunitní systém některé nádory v raném stadiu odhalit a zneškodnit.
Účinný lék nebo alespoň lepší nálada Pacienti po transplantacích, kteří berou léky potlačující imunitní reakce, například onemocní tři a čtyřikrát častěji kožním nádorem. Geneticky upravené myší, jimž chybí klíčové geny zodpovědné za imunitu, bývají rakovinou postiženy ve velké míře.
„Zdravý imunitní systém je schopen potlačit rozvoj některých nádorů, alespoň do určité míry nebo na jistou dobu,“ poznamenává Uwe Hobohm z Univerzity aplikovaných věd v německém Giessenu na stránkách časopisu New Scientist.
Pozitivní roli může podle Hobohma sehrávat také horečka. „Vliv bakterií na imunitní systém může posilovat vysoká teplota,“ poznamenává německý biolog. Uwe Hobohm uvedené teorie již několik let ověřuje například experimenty na myších, o některých povzbudivých výsledcích informoval tento týden na setkání s novináři na Univerzitě aplikovaných věd v Giessenu.
Některé vědecké výsledky dokonce naznačují, že stimulace imunity pomocí virů a bakterií nemusí sloužit jen jako prevence, ale i jako léčba některých typů rakoviny. John a Cynthia Stanfordovi z University College v Londýně zkoušeli podávat pacientům v pokročilém stadiu rakoviny plic injekce obsahující bakterii Mycobacterium vaccae, která je příbuzná s mikroorganismem vyvolávajícím tuberkulózu.
Podle výsledků zveřejněných v časopise European Journal of Cancer se život pacientů prodloužil zhruba o čtyři a půl měsíce. Další týmy to však zatím nepotvrdily. A z etického hlediska bude těžké souvislost lépe prověřit dalšími studiemi. Jak však zjistil Christopher Lowry z University of Colorado v americkém Boulderu při experimentech s potkany, podávání bakterií Mycobacterium vaccae jeden pozitivní efekt určitě má. Působením na imunitní systém následně aktivuje mozkové neurony produkující serotonin. Ten dovede navodit pocity štěstí. To je v souladu s výsledky u lidských pacientů - ti zmiňovali nečekaně příjemné pocity z terapie.
Bakteriemi proti nádorům a pro dobrou náladu
Poměrně překvapivé spojence k prevenci a možná i potlačování rakoviny testuje několik vědeckých týmů. Ukazuje se, že bakterie a viry, a to třeba ve formě očkovacích látek, mohou snížit riziko vzniku některých druhů nádorových onemocnění. Experimentální terapie měla i nezamýšlené dopady: působila jako povzbuzovač nálady.
Zdravý kravín Pobyt v nelibě páchnoucím prostředí a vzduch „okořeněný“ bakteriemi z výkalů nemusí lidskému zdraví škodit. Nové vědecké výzkumy naznačují, že tyto mikroorganismy mohou fungovat
jako prevence některých typů rakoviny.
Vědci z University College v Londýně zkoušeli podávat pacientům
v pokročilém stadiu rakoviny plic injekce obsahující bakterii Mycobacterium vaccae, která je příbuzná s mikroorganismem vyvolávajícím tuberkulózu. Části lidí se podařilo prodloužit život. Christopher Lowry (vlevo) navíc zjistil, že bakterie v mozku podporuje vylučování serotoninu, látky, která působí podobně jako antidepresiva.
Děti, které v prvních měsících života chodily do jeslí nebo je rodiče svěřili chůvě, trpí méně často leukemií, zjistili nedávno vědci
