LONDÝN Počátkem 30. let zachvátila prestižní britskou Univerzitu v Cambridgi vlna marxismu, která některé dovedla až k práci pro Stalina. Jedním z nich byl Anthony Blunt, který byl jako sovětský agent odhalen až o desítky let později - počátkem 60. let britskou rozvědkou a roku 1979 veřejně nastupující premiérkou Margaret Thatcherovou. Teprve nyní ale mohly být zveřejněny jeho memoáry, které po Bluntově smrti dostala Britská knihovna -s podmínkou, že zůstanou čtvrt století „v šuplíku“.
Blunt se v textu o 30 tisících slovech příliš nerozepisuje o své špionážní činnosti. Ta nejdříve spočívala ve verbování dalších agentů, poté následovala několikaletá pauza, reaktivován byl až za 2. světové války. Tehdy pracoval v britské rozvědce MI5 a do Moskvy posílal dešifrované depeše Němců. Ve svých memoárech se ale detailně píše, jak se práci pro Sověty upsal, a zpětně to hodnotí. Ke špionáži ho přivedl jeho přítel a taktéž agent Guy Burgess (dalším členem „cambridgeské čtyřky“ byl i známý špion Kim Philby). „Mohl jsem vstoupit do komunistické strany, ale Guy, který měl mimořádné přesvědčovací schopnosti, mě přesvědčil, že více dobra udělám, když se připojím k jeho síti,“ napsal Blunt. Své rozhodnutí ale následně označuje za „největší chybu svého života“.
Bluntovi byl v roce 1956 udělen rytířský titul, který ovšem po svém odhalení vrátil. Nicméně dál pokračoval v kariéře historika umění, předmětem jeho bádání byly královniny portréty. Když byl v roce 1979 odhalen i veřejně, přemýšlel prý i o sebevraždě. Jak podotkla BBC, nakonec se ale uchýlil k whisky a k sepisování svých memoárů. Zemřel v roce 1983.
