Vyrovnání se s komunistickou minulostí vyvstalo pro EU jako akutní problém zejména po roce 2004, kdy do unie hromadně vstoupilo celkem osm zemí střední a východní Evropy, které dříve patřily do sovětského bloku.
Již o rok později se tak začaly objevovat návrhy, které tehdy zvažovaný celounijní zákaz nacistických symbolů chtěly rozšířit i na symboly komunistické. S iniciativou přišli poslanci z Litvy a Maďarska, podpořil je však třeba i Čech Jan Zahradil.
„Je zapotřebí, aby Evropa dokázala reflektovat i tuto neblahou část své minulosti,“ podotkl v této souvislosti Zahradil.
Evropská komise se však k nápadu stavěla zdrženlivě, a návrh tak nepadl na úrodnou půdu, EU navíc nezavedla ani plošný zákaz nacistických symbolů. O dva roky později se debata opět obnovila, německé předsednictví, které se tehdy vydalo na tažení proti pravicovému extremismu, však požadavek některých východoevropských států, aby se stejným způsobem postupovalo proti komunistické symbolice, odmítlo.
Loni, v roce 20letého výročí konce komunismu ve střední Evropě, se v rámci svého předsednictví iniciativy ujali Češi. V březnu někteří europoslanci v čele s Janou Hybáškovou dělali reklamu snaze vybudovat v Evropské unii jednotnou platformu, která by v členských státech koordinovala výzkum totalitních režimů.
Krajní levice má 35 poslanců Komunisté a další příslušníci krajní levice, včetně české KSČM, se v Evropském parlamentu sdružují v Konfederované skupině evropské sjednocené levice / Severské zelené levici. Tato frakce se ustavila v roce 1995, v současnosti ji vede Lothar Bisky z německé postkomunistické Levice. O Biskym je přitom známé, že v minulosti spolupracoval se Stasi, tajnou policií z dob NDR.
