BRATISLAVA Spisovatel Vojtěch Zamarovský, který se proslavil populárními knihami o starověkých dějinách, byl více než 20 let agentem československé Státní bezpečnosti. Napsal to deník Sme s odvoláním na spisy v pražských i slovenských archivech.
Už nežijící autor podle dokumentů začal s StB spolupracovat v roce 1962 pod krycím jménem Belo, v roce 1977 se s krycím jménem Závoj stal agentem rozvědky.
Úkoly údajně plnil i v zahraničí, protože často cestoval.
„Byl využíván po linii politické rozvědky na problematiku jihovýchodního křídla NATO, na vyhledávací a tipovací činnost a v některých otázkách jako konzultant po linii aktivních a vlivových opatření,“ citoval deník záznam ve svazku napsaný v listopadu 1989.
Zamarovský tak měl podle Martina Slávika z pražského Ústavu pro studium totalitních režimů vyhledávat vhodné lidi na další „rozpracování“. Za spolupráci dostával spisovatel i odměny 3000 korun.
List Sme poznamenal, že se rozvědka StB snažila oslabovat NATO v regionu jihovýchodní Evropy například vyvoláváním napětí v řecko-tureckých vztazích.
„Vím, že za ním několikrát přišli, z čehož byl dost vyděšený. Nebylo mu příjemné, že za ním chodili, ale nedokázal je poslat pryč,“ řekl podle deníku o minulosti svého otce jeho syn Peter Zamarovský. Spisovatele se zastával i historik Pavel Dvořák. „Byl to skromný, čestný, příjemný a dobrý člověk. Lidé, kteří cestovali, byli vyzýváni ke spolupráci, jinak by se nedostali ven,“ uvedl.
Zamarovský patřil k nejvýznamnějším spisovatelům literatury faktu v bývalém Československu. Psal především o starověku – antickém Řecku, Římu či o starověké Mezopotámii. Pocházel ze Slovenska, velkou část života však prožil v Praze. Jeho knihy vycházely i v zahraničí. K nejznámějším patří tituly Za sedmi divy světa či Řecký zázrak. Spisovatel zemřel v červenci 2006.
Podle Sme Zamarovský v roce 1947 vstoupil do komunistické strany, o pět let později ho z ní však vyloučili. Důvodem mělo být údajně jeho zamlčené působení v době válečného Slovenska, které bylo vazalem nacistického Německa. Po vypuknutí Slovenského národního povstání v roce 1944 totiž prý vstoupil do pohotovostních oddílů fašistické Hlinkovy gardy a za dob Slovenského státu údajně působil i v akademickém klubu tehdejší vládní Hlinkovy slovenské lidové strany. Deník Sme napsal, že se Zamarovského spisy nalézají v českém Archivu bezpečnostních složek i ve Slovenském národním archivu.
„Lidé, kteří cestovali, byli vyzýváni ke spolupráci, jinak by se nedostali ven.“
