Důvod? Ministerstvo chce zjistit, zda jsou romské děti v českém vzdělávacím systému diskriminované. „Potřebujeme vědět, zda jsou skupiny těchto dětí u nás segregované a socio-kulturně znevýhodněné,“ vysvětlila LN náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková. Všeobecně platí, že bývalé zvláštní školy, které se nyní jmenují praktické, jsou plné převážně romských dětí. Žádné statistiky, kolik jich ve skutečnosti opravdu na tyto školy chodí, ale zatím neexistují.
„Dlouho se všichni báli sběru etnických dat. Je ale nutné ho udělat, aby mohly následovat systémové změny,“ dodala náměstkyně s tím, že si nemyslí, že by šlo o dotazník s rasistickým podtextem. Podle jejích slov může ministerstvo sbírat etnická data, pokud mohou odhalit diskriminaci nebo segregaci. „Evropská směrnice v takovýchto případech sběr etnických dat povoluje, a dokonce je považuje za žádoucí,“ upřesnila Laurenčíková. Školy, potažmo třídní učitelé, mají sami určit, kolik Romů ve třídě mají.
Pokračování na straně 4
Dokončení ze strany 1
Podle ministerského manuálu je za romské dítě považován takový jedinec, který se „za Roma sám považuje, aniž by se k této příslušnosti sám za všech okolností hlásil, nebo je za Roma považován významnou částí svého okolí“.
Učitelé prý sami musí umět odlišit etnickou příslušnost, kvůli které by dítě mohlo být znevýhodněno. Postoj učitelů ke stanovení nejcitlivějšího a nejpřesnějšího postupu v rámci výuky k těmto žákům považuje ministerstvo za klíčový.
Předseda romského sdružení Dženo Ivan Veselý nepovažuje sběr dat za problematický, ale nevidí v něm žádný přínos.
„Nemyslím si, že když data budou k dispozici, něco zásadního se v této věci v nadcházejících letech změní,“ pochybuje.
Ivan Veselý upozorňuje i na to, že se za posledních dvacet let v této oblasti nic neudělalo. „Každý jen slibuje, ale nic se neděje,“ řekl Veselý. Sám přiznává, že začleňování romských dětí do speciálních škol je problémem. Ne všechny děti totiž skutečnosti speciální programy potřebují.
„Jejich rodiče ale často chtějí, aby studovaly zvláštní školy, protože je vystudovali i oni. Musejí si uvědomit, že tím dětem škodí, protože je svým způsobem připravují o slibnou budoucnost,“ uvedl Ivan Veselý.
Ministr: Různé složení třídy je velmi přínosné A na tom se shoduje i ministerstvo školství. To, že romské děti nejsou začleňovány do hlavního vzdělávacího proudu, má pak vliv na jejich další životní osud a vývoj. „Když dítě nedosáhne na kvalitní vzdělávání a práci, selhává pak ve svých, například rodičovských, otázkách. Jeho vzdělání a postavení ve společnosti má samozřejmě vliv na jeho další sociální a ekonomické postavení,“ dodala náměstkyně ministra školství Klára Laurenčíková.
Faktem navíc je, že i když děti „úspěšně“ dokončí tyto bývalé zvláštní školy, na středních školách pak bývají neúspěšné a končí je hned v počátku. Pokud by vychodily základní školu, kde by byly mezi ostatními dětmi, měly by větší šanci uspět i na dalších školách.
„Různé složení třídy je velmi přínosné. Brzká selekce vede k nerovnosti ve vzdělávání a má negativní dopad na dosažené výsledky znevýhodněných žáků,“ uvedl již před časem ministr školství Ondřej Liška.
Zatím poslední vlastní průzkum udělala v roce 2005 Liga lidských práv. Z toho vyplynulo, že ve zvláštních školách bylo 75 procent romských dětí a že se stále učí podle speciálně upravených programů.
Výsledky šetření by mělo ministerstvo školství zveřejnit na přelomu dubna a května.
***
Co mají školy nahlásit o Romech
* kolika dětem byl udělen odklad nástupu do 1. třídy
* kolik dětí navštěvovalo přípravnou třídu
* kolik dětí nasbíralo kolik zameškaných hodin v přípravné třídě
* kolik dětí opakuje ročník
* kolik dětí pokračovalo ve studiu na učilišti, odborné škole s maturitou, gymnáziu...
