„Pákistán prochází vnitřní krizí. Nečinnost by se v tomto případě rovnala sebevraždě. A já nemohu této zemi dovolit, aby spáchala sebevraždu.“ S těmito slovy se v sobotu večer obrátil pákistánský prezident Parvíz Mušaraf k národu. V televizním projevu vysvětloval, proč výjimečný stav vyhlásil.
Podle prezidenta hrozilo zemi vážné nebezpečí nestability, což údajně prokázal stoupající počet násilných útoků a také vměšování justice do politiky.
Západní diplomaté však soudí, že skutečným důvodem bylo něco jiného. Hlava státu tak prý chtěla zabránit nejvyššímu soudu, aby prohlásil nedávné prezidentské volby za neplatné. V klání, které se konalo 6. října, zvítězil právě Mušaraf. V té době však stále zastával post vrchního velitele armády, což je v rozporu s pákistánskou ústavou.
V důsledku vyhlášení výjimečného stavu budou zřejmě odloženy parlamentní volby, které jsou plánovány na leden.
Mušarafův krok o víkendu odsoudily Spojené státy, které pákistánský režim podporují jako svého klíčového spojence v boji proti mezinárodnímu terorismu.
Pokračování na straně 8
Výjimečný stav v Pákistánu - policie pozatýkala stovky představitelů opozice
Dokončení ze strany 1
Americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová včera uvedla, že Washington v důsledku nejnovějších událostí přehodnotí finanční pomoc v řádu miliard dolarů, kterou Islámábádu poskytuje. Obavy nad současnou situací v Pákistánu vyjádřila také Evropská Unie. Indie vyzvala Islámábád k návratu k demokracii. Během víkendu pákistánská policie zatkla stovky opozičních aktivistů a právníků. Mezi nimi je i Machdúm Džávid Hašmí, úřadující
předseda opoziční Pákistánské muslimské ligy bývalého premiéra Naváze Šarífa. Zadržena byla také Asma Džahangirová, předsedkyně nezávislé Komise pro lidská práva v Pákistánu. Je to „stanné právo“ „Jde už o druhý převrat generála Mušarafa od roku 1999,“ uvedl pro agenturu Reuters Tárik Mehmúd, jeden z právníků, kteří stojí v opozici k prezidentovi. „Mušaraf nevyhlásil výjimečný stav, ale stanné právo,“ dodal Mehmúd z policejní cely, kde byl včera zadržován.
Pákistánští soudci na dnešek vyhlásili celostátní stávku právníků. S Mušarafem se dostali do sporu už letos v březnu. Prezident tehdy odvolal předsedu nejvyššího soudu Iftikhara Čaudhrího, což bylo považováno za útok na nezávislost justice a soudce byl nakonec potvrzen ve funkci. Včera Čaudhrí spolu s osmi dalšími soudci odmítl odsouhlasit prozatímní ústavní pořádek, který vyhlásil prezident. Poté mu bylo sděleno, že „jeho služby nejsou nadále vyžadovány“. Státní televize uvedla, že už byl jmenován nový
předseda nejvyšší soudní instance v zemi. Podle pozorovatelů je nyní otázkou, jak se zachová někdejší premiérka Bénazír Bhuttová. Ta se před dvěma týdny vrátila do vlasti po osmi letech v exilu. Vyhlášení výjimečného stavu kritizovala a přirovnala ho k „malému stannému právu“. V rozhovoru pro britskou televizi Sky News prohlásila, že Pákistán spěje za Mušarafa „k větší diktatuře.“ Podle státní televize budou nadále fungovat vláda i celostátní a provinční parlamenty. Ve státních televizních a rozhlasových stanicích
byly ale včera rozmístěny polovojenské jednotky. Většině soukromých zpravodajských kanálů bylo také znemožněno vysílání. V ulicích velkých měst včera nebyli vidět vojáci ani policisté ve větším množství než obvykle. Vlna násilí v Pákistánu zesílila poté, co Mušaraf v červenci nařídil útok na Červenou mešitu v Islámábádu, která byla centrem islamistů. Tato operace si vyžádala životy nejméně 105 osob. Od té doby bylo při násilnostech spojených s islámskými ozbrojenci zabito téměř 800 lidí.
***
Aktéři současné krize
Kontroverzní pákistánský prezident stále čeká na potvrzení svého znovuzvolení ústavním soudem.
Parvíz Mušaraf pákistánský prezident
K moci se generál Mušaraf dostal v roce 1999 v důsledku nekrvavého puče. V roce 2002 uspořádal referendum, v němž získal pětiletý prezidentský mandát. Podle kritiků však bylo toto hlasování zmanipulované. V prezidentských volbách 6.října získal většinu hlasů, jeho zvolení však dosud nepotvrdil ústavní soud. V sobotu v zemi vyhlásil výjimečný stav, údajně v reakci na rostoucí násilí ze strany islámských extremistů a hrozící nestabilitu.
Benazír Bhuttová bývalá premiérka
Po otci, někdejším prezidentovi a premiérovi, převzala po jeho popravě v roce 1979 vedení v Pákistánské lidové straně. V roce 1988 byla zvolena premiérkou, o dva roky později však byla nařčena z korupce a odvolána. Do funkce se vrátila v roce 1993, později byla opět odvolána. Od roku 1999 žila v zahraničí, do Pákistánu přijela minulý měsíc. 19.října na ni byl spáchán atentát, z něhož vyvázla bez zranění, zahynulo však 139 jejích přívrženců.
Iftikhar Čaudhrí předseda nejvyššího soudu
Jeden ze soudců, kteří potvrdili prezidenta Mušarafa ve funkci v roce 1999 poté, co se k moci dostal pomocí převratu. Sám Mušaraf ho dosadil do čela nejvyššího soudu v roce 2005. Letos v březnu se ho však pokusil odvolat. Vzhledem k celonárodním protestům byl ovšem Čaudhrí ve funkci potvrzen. O víkendu odmítl odsouhlasit prozatímní ústavní pořádek, který vyhlásil prezident. Poté mu bylo sděleno, že „jeho služby nejsou nadále vyžadovány“.
