„Dožeňme Západ! Tuto a jí podobné věty v Česku a i jinde vpostkomunistické Evropě slyšíme neustále. Lidem se více daří dohánět Západ v o něco bohatších městech než na venkově,“ nabízí jedno zmožných vysvětlení výsledků výzkumu sociolog Jan Hartl.
Češi mají nejraději sebe. Nejméně sympatičtí jsou jim Romové a Arabové |
Průměrný Čech zcela zapadá do obecného modelu, který data z Eurostatu ukazují: lidé z měst vjižních a postkomunistických státech Evropy se cítí šťastněji než obyvatelé venkova. U severských a západních států Evropy je tomu přesně naopak.
Spokojení Seveřané
„Západ a sever Evropy jsou v odlišné situaci než východ a jih, kterému se dnes jako východu říká, že musí dohánět a vyhrabat se z finanční krize. Západ a sever jsou přesyceny konzumem, a tak hledají východisko jinde, na venkově,“ říká Hartl. Ukázat se to dá na příkladu Německa a Řecka. Zatímco balkánská země se roky potácí v ekonomické krizi, německé hospodářství je tahounem Evropy astátní rozpočet skončil přebytkem.
