Hormonální antikoncepce – první lék navržený tak, aby ho pravidelně brali lidé, kteří nejsou nemocní, způsobila v minulých padesáti letech spolu s penicilinem největší změnu sexuální morálky za poslední dva tisíce let. Objev penicilinu anglickými vědci Alexandrem Flemingem, Howardem Floreym a Ernstem Chainem poprvé umožnil účinně léčit pohlavní choroby. A druhý převratný objev – antikoncepční pilulka – umožnil ženám poprvé v historii lidstva vzít do vlastních rukou svou reprodukční historii. Jinak řečeno, ženy se od 11. května 1960, kdy výrobce prvních antikoncepčních pilulek firma Searle uvedl na trh pilulky Enovid, nemusejí spoléhat na odpovědnost svého partnera, ale rozhodují o svém těhotenství samy. Právě to vedlo ve vyspělých zemích k dalekosáhlým změnám ve vztazích mezi muži a ženami. „Díky pilulce došlo k emancipaci mužů a žen a ke konvergenci (sbližování, pozn. red.) norem kladených na mužskou a ženskou sexuální roli a překonání takzvaného double standardu, kdy je mužské a ženské chování posuzováno úplně jinak,“ soudí sexuolog Petr Weiss. „Prostě když má muž hodně partnerek, je to ve společenském pohledu úplně něco jiného, než když má více partnerů žena,“ říká Weiss. Mužská nevěra byla v minulosti mnohem více tolerována než ženská nevěra. Díky pilulce je ale tento dvojí metr překonáván a odlišné požadavky na mužskou a ženskou sexuální roli se sbližují. Vybojovat tento standard nebylo ale vůbec jednoduché. Speciálně v puritánských USA první poloviny minulého století. Antikoncepce tam byla mimo zákon ještě několik let po tom, co ji již miliony amerických žen užívaly. Přiznat se k užívání pilulek, které ochrání ženu před nechtěným početím, se rovnalo jasnému odsudku společnosti.
Vlna, med a datle
„Problém“ nechtěného početí řešilo lidstvo od nepaměti. Sex pro potěšení lidi oddělil od většiny ostatních živočišných druhů, ale také je tím odsoudil k přemýšlení a řešení problémů s tím spojených. Začalo to už ve starověkém Egyptě. Ženám staří egyptští lékaři doporučovali, aby smíchaly surovou vlnu namočenou v medu s akátem a rozdrcenými datlemi a vytvořily si tak tampon, který si před stykem zavedly do pochvy. Další rada starověkého gynekologa, jak předejít nechtěnému početí, zněla ještě trochu odpudivěji. Do pochvy si před stykem s mužem měly egyptské ženy vložit pastu z krokodýlího trusu a z něj si utvořit jakýsi pesar. Řecký filozof Aristoteles navrhoval méně odpudivé řešení. Cedrový olej a kadidlo jako spermicid. Casanova zase doporučoval použít půlky citronu jako vaginální vložky. Ve středověku ženy užívaly i další metody antikoncepce. Většinou šlo o babské rady a lidové léčitelství. Za velmi účinný prostředek se považovala například lihovina z bobřích varlat, drcená granátová jablka nebo hovězí žluč.
Dnešní ženy mají oproti těmto „temným dobám“ velikou výhodu. Věda pokročila, a proto stačí ženám spolknout malinkou pilulku bez chuti a zápachu, zapít ji vodou a hotovo. Jediné, co tak musí řešit, je, zda dělají pro svůj organismus dobře, nebo ne. Lékaři a odborníci ženy přesvědčují, že polykat pilulky je fajn. Plusy pilulek jsou především ve spolehlivé antikoncepci, pravidelné a nebolestivé menstruaci. Pilulka prý chrání i před mnoha typy rakoviny a nezhoubných nádorů prsu a zánětů. Navíc prý pilulka snižuje vliv mužských hormonů na pleť. Takže dává vale i akné. Na druhou stranu ale lékaři varují i před různými problémy, z nichž nejdůležitější je bezchybné a každodenní užívání. Po pilulce také občas bolí hlava, a může dokonce vyvolat migrénu. Dohromady ale prý platí, že klady spíše převažují.
V ženách ale přesto hlodá myšlenka, že cpát do sebe den co den malý bílý prášek není úplně v pořádku. A někteří gynekologové jim dávají za pravdu. Může se totiž stát, že mladá žena, která pravidelně užívá antikoncepci od svých šestnácti let, chce otěhotnět, a i přes vysazení antikoncepce to nejde. Podle lékařů to je ovšem velmi individuální a stává se to jen velmi zřídka. Není to ovšem nic, co by se nedalo vyřešit. Organismus si prostě musí od pravidelné dávky hormonů chvíli odpočinout a naběhnout do normálního režimu.
Za otce hormonální antikoncepce je považován rakouský lékař Ludwig Haberlandt, který ve 20. letech minulého století prováděl za títmto účelem pokusy na králících. Využil při tom skutečnosti, že v těhotenství produkuje organismus větší množství určitých hormonů. Právě na tomto principu je hormonální antikoncepce založena. Pilulka dodá do těla ženy hormony a tím dává mozku signál, že je žena těhotná. Mozek pak zpětně zapůsobí na vaječníky a zastaví ovulaci (uvolnění zralého vajíčka do vejcovodu a následně dělohy).
V roce 1990 byly v Česku na výběr tři druhy tablet. Dnešní české ženy si podle odborníků mohou vybírat z 26 druhů různě barevných pilulek proti početí. Navíc existují hormonální náplasti, tyčinky, vaginální kroužky a nitroděložní tělíska, a dokonce nitroděložní hormonální tělíska. Každá antikoncepce je vhodná pro různé typy žen, ale platí, že nejrozšířenější a zároveň i nejdostupnější je pilulková forma antikoncepce.
První antikoncepční pilulky, které se před padesáti lety objevily na trhu, měly řadu nepříznivých vedlejších účinků. Ženy, které první pilulky užívaly, si tehdy lékařům stěžovaly především na bolesti hlavy, tlak na prsou a přibývání na váze. První preparát proti početí – Enovid – navíc poškozoval játra. Vědci přišli na to, že problémy způsobuje především vysoká hladina estrogenu v tehdy prodávaných pilulkách. „Původní hodnoty estrogenu činily 150 miligramů v jedné tabletě. Dnešní preparáty obsahují třetinu a na trhu jsou i takové, které v sobě nesou pouze 15 miligramů estrogenu. Úplně bez něj to ale nejde. Estrogen totiž zabraňuje dozrávání vajíčka,“ říká gynekolog a porodník Ladislav Markl. Podle odborníků totiž platí jednoduché pravidlo. S klesající dávkou hormonů klesá i výskyt nežádoucích účinků a rizik. „Dnešní preparáty jsou rozhodně mnohem bezpečnější. I když určité riziko trombózy (sražení krve v žilách, pozn. red.) či embolie (zaklínění vmetku v cévách) trvá, je minimální,“ tvrdí gynekoložka Alexandra Stará. Avšak ani u preparátů s velmi nízkým obsahem estrogenu se dosud pokles těchto dvou rizik nepodařilo prokázat.
Pokles potratů a chuti
Navíc hormonální antikoncepce přináší podle odborníků kromě nechtěného miminka ženám i další výhody. „Prokazatelně byl výzkumem zjištěn nižší výskyt nádorů dělohy, vaječníků i kolorektálního karcinomu. Dále nižší výskyt vaječníkových cyst a zánětů. Navíc jsou menstruační bolesti menší nebo zcela vymizí a klesá i počet mimoděložních těhotenství,“ vysvětluje gynekolog Markl. Za obrovskou výhodu antikoncepčních pilulek považují vědci a lékaři i neustále klesající počet umělých potratů.„Od konce 80. let počet uživatelek antikoncepce v Česku enormně narostl, jsme na evropském průměru,“ říká prezident České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák. Statistiky Ústavu zdravotnických informací hovoří jasně. V roce 1970 bralo antikoncepci 101 632 žen, což bylo zhruba 17 procent žen ve fertilním věku. Během let číslo postupně rostlo, až na 1 370 671 žen užívajících hormonální antikoncepci v roce 2008. To je zhruba 54 procent žen. V Česku tak používá různou formu antikoncepce každá druhá žena v plodném věku. Nejvíce se proti nechtěnému miminku chrání ženy v Praze (69 procent) a Olomouckém kraji (61 procent). Nejméně se nechtěnému početí brání Češky žijící v Plzeňském kraji (44 procent) a Středočeském kraji (45 procent). Díky zázračným pilulkám klesl počet potratů od roku 1988, kdy těchto operací lékaři provedli přes 110 tisíc, na současných 25 tisíc (v roce 2008). Nejčastější formou antikoncepce je v Česku podobně jako v jiných zemích pilulka. Od roku 1990 spolykaly Češky už přes 212 milionů antikoncepčních pilulek.
Kromě zdravotních rizik typu trombózy a embolie, která se ale podle odborníků vyskytují jen velmi zřídka, se mluví ještě o zvýšeném riziku kuřaček cigaret nad 35 let věku. „Tyto ženy v případě, že berou antikoncepci, mají vyšší riziko zdravotních komplikací. Mohou to být cévní problémy, mozkové příhody a podobně,“ říká sexuolog Petr Weiss. Upozorňuje ale na jeden podstatný problém hormonální antikoncepce. „Ze sexuologického hlediska existují výzkumy, které mluví o tom, že u žen užívajících hormonální antikoncepci se může vyskytnout porucha sexuální apetence. Antikoncepce prostě může snížit chuť ženy se milovat,“ tvrdí Weiss. Před tím varuje i jeho kolega sexuolog Radim Uzel i vědci z univerzity v Heidelbergu, kteří nedávno publikovali studii o tom, že ženy užívající antikoncepci se mnohem hůře vzruší. „Důvodem, proč ženy bránící se před otěhotněním pilulkami mohou mít problémy se sexuálním apetitem, je snížená hladina testosteronu. Právě ten je totiž zodpovědný za stimulaci ženského i mužského libida,“ říká Uzel. Řešením tak může být kondom. Podle sexuologa Weisse může pomoci i výměna antikoncepce. „Dnes máme širokou paletu antikoncepčních preparátů. Prakticky všechny typy hormonální antikoncepce mohou být provázeny snížením libida. Je to dáno především obsahem hormonů v tabletkách. Avšak i po výměně se může stát, že výsledek bude stejný,“ říká Weiss.
Vynález dvacátého století má své neoddiskutovatelné klady, přesto se lidstvo zatím nezbavilo zvláštního šimrání v žaludku při přemýšlení, jestli je to správné. Užívání hormonální antikoncepce je jistě individuální věc. Navíc je zřejmé, že důležitější než rozmýšlení se nad správností rozhodnutí je otázka dostupnosti a masovosti použití. I revoluce, kterou zázračná pilulka rozpoutala, začala teprve před padesáti lety, kdy se antikoncepce začala poprvé legálně prodávat.
Třetí revoluce...
V současnosti jsme podle odborníků svědky třetí revoluce a třetího význačného vědeckého objevu. „Je to objev účinných léků na erektilní problémy. Poprvé v historii lidstva totiž mají muži k dispozici léky na erektilní dysfunkci,“ říká Weiss. A nejspíše se dočkáme i dalších objevů. Loni totiž čínští vědci oznámili, že mají první účinnou hormonální antikoncepci pro muže, zatím je ovšem ve stadiu testování. Číňané svou pilulku založili na podávání testosteronu a zbrzdění tvorby spermií. Britové zase vyvíjejí takovou pilulku, se kterou muži přijdou o ejakulaci, ne však o orgasmus. „Byla by to určitě úleva pro ženy, ale stále je to věcí výzkumu. V tomto případě hraje roli to, aby po vysazení byli muži plodní,“ dodává gynekolog Markl.
***
Zrození pilulky
? 1550 před Kristem Egyptský rukopis zvaný Ebers Papyrus instruuje ženy, jak namíchat pastu z datlí, akátu a medu. Tu pak měly namazat na kousek vlny, který se používal jako pesar zabraňující početí.
? 17. století V Casanovových pamětech se lze dočíst o experimentech s antikoncepcí. Od kondomů z ovčích měchýřů až po použití poloviny citronu jako provizorního poševního kloboučku.
? 1839 Charles Goodyear vynalézá technologii vulkanizace gumy a pouští se do výroby gumových kondomů a nitroděložních tělísek (čípků) zvaných „závoj lůna“.
? 1873 Kongres USA schvaluje antiobscénní zákon, který informace o antikoncepci označuje za obscénní a jejich šíření za protizákonné. Toho času jsou USA jediným západním státem, který kriminalizuje antikoncepci.
? 80. léta devatenáctého století Je vyvinut „velký poševní klobouček“ v rané formě pesaru.
? 1901 Probíhají první seriózní výzkumy. Innsbrucký fyziolog Ludwig Haberlandt (1885–1932) prokazuje, že menstruace je řízena hormony, které se tvoří centrálně v mozku a ve vaječnících ženy.
? 1916 Margaret Sangerová otevírá v Brooklynu první americkou kliniku pro plánované rodičovství. Je zavřena během deseti dnů.
? 1919 Haberlandt objevuje při pokusech na zvířatech princip antikoncepční pilulky. Prokazuje, že přenesení vaječníků březích samic králíků na zvířata, která nejsou březí, zabraňuje ovulaci.
? 1921 Sangerová zakládá Americkou antikoncepční ligu, která se později mění v Americkou federaci plánovaného rodičovství.
S klesající dávkou hormonů klesá i výskyt nežádoucích účinků.
Zrození pilulky
? 1930 Angličtí biskupové povolují omezené používání antikoncepce. Papež Pius XI. potvrzuje negativní názor církve na antikoncepci.
? 1938 Soudce ruší federální „obscénní zákon“, antikoncepce však stále zůstává ilegální ve většině států Unie.
? 1951 Inspirován Sangerovou zahajuje Gregory Pincus výzkum použití hormonů v antikoncepci. Chemik Carl Djerassi vyvíjí v Mexico City progesteronovou pilulku.
? 1954 John Rock (foto) ve spolupráci s Pincusem provádějí v americkém Massachusetts první pokusy s pilulkou na padesáti ženách.
Zrození pilulky
? 1960 Americká Komise pro potraviny a léky povoluje prodej antikoncepčního přípravku Enovid. (Téměr půl milionu amerických žen již přípravek užívá „z terapeutických důvodů“.)
? 1965 V soudním sporu Griswold versus Connecticut Nejvyšší soud USA smetl ze stolu zákony zakazující antikoncepci manželům. Zhruba 6,5 milionu amerických žen pilulku již používá.
? 1965 S přípravkem Ovosiston VEB Jenapharm vstupuje první hormonální antikoncepce i do NDR.
? 1965–1968 Těžké začátky. V prvních letech existence je pilulka v Evropě předmětem mnoha diskusí. Může být předepisována pouze jako prostředek pro odstranění menstruačních poruch a výhradně vdaným ženám.
? 1970 Senát se poprvé začíná zabývat bezpečností antikoncepčních pilulek a jejich vedlejšími efekty.
? 2010 Nová studie prováděná po dobu čtyřiceti let na vzorku 46 tisíc žen dokazuje, že uživatelky pilulky žijí déle. Též méně často umírají předčasně z jakékoliv příčiny, včetně rakoviny a srdečních onemocnění. Antikoncepční pilulku užívá celosvětově kolem sto milionů žen.
