Sobota 4. května 2024, svátek má Květoslav
130 let

Lidovky.cz

Spořitelny bijí na poplach

Česko

Snaha ministra financí osekat státní podporu naráží na odpor * Dáme to k soudu, varují stavební spořitelny

PRAHA Stavební spořitelny se bouří. Nelíbí se jim návrh ministra financí Eduarda Janoty snížit státní podporu u všech smluv, tedy i těch dříve založených.

Pokud vláda toto opatření schválí, obrátí se spořitelny na soud. S právníky chtějí před tím konzultovat, zda osekání již dříve slíbené státní podpory není protiprávní.

Janota ve snaze co nejvíce ušetřit na státních výdajích kvůli hrozivě narůstajícímu deficitu počítá ve svých návrzích se snížením státní podpory stavebního spoření z dnešních tří tisíc korun na dva tisíce korun ročně. Ministr ale chce, aby se to týkalo všech smluv bez výjimky, čili retroaktivně.

Lidem, kteří stavební spoření uzavřeli před rokem 2003, dnes stát dokonce vyplácí původní částku 4500 korun ročně.

„Tento úmysl zatím nebudeme komentovat, už i proto, že ministr dosud svůj návrh oficiálně nepředstavil. V tento okamžik ale již mohu říci, že bychom se rozhodně obrátili na právníky s žádostí o rozbor. Otázkou totiž je, zda by takové ustanovení nebylo protiprávní,“ řekl včera Jiří Šedivý, tajemník Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS).

Výdaje státu na stavební spoření klesají Stavební spořitelny nechápou, proč chce ministr omezit zrovna státní podporu, když výdaje na ni poslední čtyři roky klesají a trend poklesu má pokračovat i nadále. „Například letos by měl stát klientům stavebních spořitelen vyplatit o zhruba tři miliardy korun méně než v roce 2005,“ uvedl Šedivý.

Podíl vyplácené podpory na celkových výdajích státního rozpočtu klesá podle něj ještě rychleji. Podle údajů AČSS to v roce 2004 bylo 1,93 procenta, loni už jen 1,28 procenta. „Při současném vývoji výdajů státního rozpočtu můžeme říci, že zatížení rozpočtu stavebním spořením za posledních pět let klesne na téměř polovinu,“ uvedl Šedivý.

Stavební spořitelny tvrdí, že ministrovy plány na rozpočtové škrty chápou, současně ale varují před možným plošným dopadem. „Rozumíme snaze ministra financí řešit hluboký schodek státního rozpočtu. Rádi bychom však upozornili, že podpora stavebního spoření je vyplácena téměř pěti milionům klientů, kteří jsou tím pobízeni systematicky spořit. Proč zasahovat do fungujícího a stále levnějšího systému, který poskytuje každoročně desítky miliard korun na bydlení,“ ptá se ve své zprávě AČSS.

Sám Janota nechtěl včera případné komplikace se zpětnou platností snížení státního příspěvku komentovat. Podle právních expertů je ale možné, že o znění normy by nakonec rozhodoval Ústavní soud.

Bude se opakovat rok 2003?

Janotův plán „retroaktivního“ škrtání má svou logiku. Pokud by se ministr uchýlil ke snížení státní podpory pouze u nově uzavřených smluv, děravé státní kase by příliš nepomohl.

„Kdyby došlo na snížení státní podpory u nových smluv, nastala by podobná situace jako v roce 2003. Tehdy se lidé kvůli redukci státní podpory předzásobili spořicími smlouvami. Výsledek byl pak pro státní kasu přesně opačný, než jakého chtěli zákonodárci dosáhnout,“ uvedl Manfred Koller, místopředseda představenstva Českomoravské stavební spořitelny.

Teprve až nyní, kdy výdaje státu na státní podporu klesají, se podle něj projevuje legislativní změna z roku 2003. Tehdy se snižovala státní podpora pro nové smlouvy na tři tisíce korun ročně. Do té doby mohli lidé získat až 4500 korun. Další snížení státní podpory by výdaje státu na spoření v následujících letech podle Kollera opět navýšilo.

Situaci z roku 2003 nejlépe demonstrují čísla. Zatímco v roce 2002 si stavební spoření založilo asi 1,3 milionu lidí, o rok později to bylo více než dva miliony klientů. Obrovský propad ale nastal v dalším roce 2004. Tehdy si smlouvu o spoření založilo už jen necelých 315 tisíc lidí.

V důsledku předzásobení smlouvami v roce 2003 výdaje státu na podporu spoření dále rostly, a to až do roku 2005. Tehdy dosáhly maxima - více než 16 miliard korun. Od té doby ale výdaje klesají, a to bude pokračovat i do budoucna kvůli klesajícímu počtu aktivních (spořících) klientů. Letos se odhaduje, že stát vydá na stavební spoření nejvýše 13 miliard korun.

***

Úspory klientů a státní podpora u stavebního spoření Zdroj: Asociace českých stavebních spořitelen (AČSS)

Autor: