PRAHA/BRNO Brněnský Ústavní soud včera dal politické reprezentaci rok a půl na to, aby lidem s nadprůměrnými příjmy zajistila spravedlivější důchody. Pokud se však rozhodnutí soudu převede do praxe, zvýší to státní výdaje na penze až o stovky miliard korun.
„Zdá se nepravděpodobné najít takové řešení, které by současně zachovalo stávající úroveň veřejných výdajů na důchody,“ řekl Jiří Rusnok, člen vládní komise pro přípravu důchodové reformy a prezident Asociace penzijních fondů.
Podle odhadů ministra financí Eduarda Janoty by při zachování nynějších podmínek mohla implementace rozhodnutí Ústavního soudu do penzijního systému navýšit rozpočet o částku v řádu desítek i stovek miliard korun. Volební lídr ODS Petr Nečas zase přepokládá, že podle prvních propočtů se zohledněním nálezu soudu zvýší státní výdaje o zhruba 25 miliard korun během čtyřletého volebního období.
„Existuje tu velmi vážné riziko výrazného zvýšení výdajů na důchody a s tím české veřejné finance nepočítají. Ty totiž mají dokonce problémy už s tím, co jim již dnes předepisuje zákon,“ vysvětlil Rusnok. Jen za minulý rok musela státní kasa na penze vynaložit více než 331 miliard korun. To je téměř o devět procent více než o rok dříve a podobné zvýšení nákladů zažívá rozpočet důchodového systému každoročně.
„Před pěti lety se zdálo, že důchodový systém bude za patnáct až dvacet let mírně v plusu. Teď je zřejmé, že v přebytku už nikdy nebude,“ upozornil nedávno Vladimír Bezděk, člen expertní skupiny, která pracuje na návrzích důchodové reformy.
Jen v loňském roce například Česká správa sociálního zabezpečení na důchody a dávky nemocenského pojištění vyplatila o 33,1 miliardy korun více, než se jí v tom samém období podařilo vybrat na pojistném. „Včerejší rozhodnutí na základě suché logiky bohužel zvedne tlak na zadlužení České republiky,“ uvedl Jiří Paroubek, předseda ČSSD. Konkrétní dopad na státní rozpočet se však bude odvíjet až od nové zákonné úpravy. Tu musí politická reprezentace podle včerejšího rozhodnutí Ústavního soudu schválit do konce září 2011.
Tak dlouhou lhůtu dal soud politikům proto, aby měli dost času k promyšlení úpravy, která vezme v potaz nejen ekonomické a sociální aspekty, ale též ústavní principy. Jako nejsnazší a nejelegantnější odpověď na včerejší rozhodnutí Ústavního soudu se jeví přejmenování sociálního pojištění na daň.
Řešení v legislativně-technické oblasti vidí například ministr Janota. „Možná se půjde cestou kompromisu, možná to bude provázáno s daňovým systémem, protože pojistné s ním má zcela jistě vazbu,“ řekl. Takové šalamounské řešení si však Nečas nepřipouští.
„Měli bychom vycházet z toho, že české soudní instance považují sociální odvody spíše za pojištění než za daň,“ řekl Nečas. Navíc zavedení sociální daně místo pojištění je podle lídra ODS cesta k rovnému důchodu. „Pak by však bylo potřeba zavést povinné fondové spoření na důchody,“ podotkl Nečas.
Ten proto považuje za nejvhodnější řešení upravení takzvaných redukčních hranic. Ty určují, z jak velké části příjmu se bude vypočítávat penze. „Regrese by měla být mírnější. Součástí tohoto opatření by mohlo být i nižší zastropování odvodů na sociální pojištění,“ vysvětlil Nečas.
Stropy na sociální pojištění by v tomto případě chtěl naopak zvýšit předseda KDU-ČSL Cyril Svoboda. S tím souhlasí i Pavel Kovalčík, předseda poslaneckého klubu KSČM. Ta považuje včerejší rozhodnutí soudu za průlomový krok rušící solidaritu důchodového systému.
***
Sporný paragraf Budou důchody spravedlivější?
Pro stanovení výše důchodu je rozhodující osobní vyměřovací základ.
Jeho výpočet, tak jak ho upravuje stávající zákon, označil Ústavní soud za nespravedlivý.
§ 15 zákona o důchodovém pojištění
Výpočtovým základem je osobní vyměřovací základ, pokud nepřevyšuje částku 10 500Kč. Převyšuje-li osobní vyměřovací základ částku 10 500Kč, stanoví se výpočtový základ tak, že částka
10 500Kč se počítá v plné výši.
Z částky osobního vyměřovacího základu nad 10 500Kč do 27 000Kč se počítá 30%.
Z částky osobního vyměřovacího základu nad 27 000Kč se počítá 10%.
Jako nejsnazší řešení se jeví přejmenování sociálního pojištění na sociální daň
