Chce to více makat, nést za to zodpovědnost, případně čumět na cestu a méně stávkovat a vymýšlet jak ojebat cestující o více peněz.
Rád bych se zeptal zasvěcených, prosím, bez ironie.
Vždy, když se kvůli úsporám snižovaly stavy zaměstnanců na železnici, tak mi po vyslechnutí zpráv připadalo, že se snižují pouze počty "těch dole" (mašinfírů, výhybkářů, výpravčích, průvodčích a pod)! Počty "ouřadů" a lidí, kteřé přímo s vlaky nejezdili, či nepracovali na nádražích zůstávaly stejné (pokud se dokonce nezvyšovaly).
Je tento můj dojem správný? Pokud ano, není to jedna z možných příčin čerčanské nehohy? Mám na mysli přepracovanost ajznboňáků, kteří na železné dráze dosud ještě pracují.
PS ..... CHYBOVAL SNAD KAŽDÝ AJZNBOŇÁK CO MĚL SLUŽBU!
No, stanici, ve které se křižují dvě tratě, jedna z nich hlavní, bych nepojmenoval jako nádražíčko.
Krucifix, to při té automatizaci, elektronizaci a jánevím jaké další -aci nemají zajištěno, aby se nemohla dát "zelená" na obsazenou kolej? To snad měly už ručně přestavované systémy za France Jozefa.
Neměly a ve většině stanic nemají dodnes. Jinak právě na trati Praha-Tábor probíhají náročné rekonstrukce, spojené nejen se zvýšením rychlosti, ale zvětšením bezpečnosti dopravy.
Právě v důsledku náročných stavebních prací na trati bez přerušení provozu, kdy jsou i ta stávající zařízení vypnuta, jezdí se "na čestné slovo" a návěstidla nefungují, se stala ona nešťastná událost v Čerčanech. Doteď žádná automatisace, elektronisace a další -ace na této trati nebyly, jako nejsou na naprosté většině jiných tratí (kromě nejhlavnějších), v nejlepším případě zaručují, že vlak jede na kolej (volnou či obsazenou) určenou výpravčím.
je třeba je zavřít do krechtu o vodě a tvrdé kůrce