BRUSEL/PRAHA Brzké zrušení víz, desítky milionů eur, více možností jít studovat do západní Evropy. S těmito návrhy včera přišel Brusel, který by si chtěl získat náklonnost obyvatel západního Balkánu k Evropské unii. Nejvíce peněz by přitom mělo směřovat do Srbska, které podle Evropské komise hraje v celém regionu klíčovou roli.
Unie zároveň Bělehrad vyzvala, aby potvrdil, zda se vůbec chce se sedmadvacítkou sbližovat. „Vyzýváme srbskou vládu, aby znovu potvrdila své odhodlání pokračovat ve sbližování s Evropskou unií,“ uvedl eurokomisař pro rozšíření Olli Rehn. „Jsme připraveni uvést věci do pohybu, jestli Srbsko udělá to samé,“ dodal. Ale Srbové jsou nadále neoblomní. Návrhy Evropské komise jsou pro Bělehrad podle premiéra Vojislava Koštunici nepřijatelné. A to zejména proto, že v prohlášení komise se zmiňuje i fakt, že Kosovo vyhlásilo nezávislost, ale není tam již poznamenáno, že s tím Srbsko nesouhlasilo. „Chci s Bruselem projednat klíčovou otázku a tou je, zda v dohodách, které nám nabízí, se mluví o celistvém a jednotném Srbsku (tedy i s Kosovem),“ citovalo Koštunicu bělehradské rádio B92.
Již před měsícem mělo Srbsko podepsat s Evropskou unií takzvanou prozatímní dohodu o obchodu a vízové politice. Kvůli rozbrojům uvnitř srbské vládní koalice (kde právě Koštunicova Demokratická strana Srbska byla proti) byl ale podpis tohoto dokumentu odložen. Až 800 milionů eur Podle plánů, které představila Evropská komise, chce unie v letech 2007 až 2011 dát sedmi zemím západního Balkánu (i Kosovu) asi 800 milionů eur. To je asi 30 eur ročně na jednoho obyvatele, a tedy nejvíc, co zatím komu EU ve světě dala. „Obyčejné“ lidi na Balkáně si chce unie udržet tím, že zvýší strop studentů, kteří na náklady unie pojedou studovat do západní Evropy. V letošním školním roce odjelo na program Erasmus do zahraničí prvních 100 Balkánců, v příštím akademickém roce to má být už 500. Brusel na to vyhradil 10 milionů eur a další miliony eur má připraveny na financování sportovních klubů nebo vědeckých kroužků mladých lidí v regionu.
Dalším poutem mezi unií a Balkánem má být bezvízový styk. V současné době všechny státy regionu kromě Chorvatska musí mít do unie víza. Brusel to chce v tomto a nejpozději v příštím roce změnit tak, aby lidé ze západního Balkánu jezdili do unie jen s pasem. Jednat se bude s každou zemí zvlášť, některé už začaly. Pro celou oblast už platí zjednodušení vízového režimu: cena spadla na 35 eur ze 60, široké skupiny jsou z víz vyjmuty - například studenti, vědci, důchodci - a doba vydání víza je zkrácena na 10 dní.
Srbští politici se sice podle prvních reakcí netvářili, že by je nabídka Bruselu nějak ohromila, možná to ale nebudou oni, kdo nakonec bude mít poslední slovo. Předseda srbského parlamentu Oliver Dulič totiž včera prohlásil, že jako jednu z možností, jak vyřešit současnou patovou situaci v zemi, vidí referendum. V něm by sami Srbové rozhodli, zda se chtějí více sblížit s unií, či ne. „Měli bychom usilovat o předčasné volby, co nejdříve to bude možné, a nechat občany, ať rozhodnou o budoucnosti,“ uvedl Dulič v rozhovoru pro srbský deník Danas. „Je jedno, jestli půjde o volby či referendum, prostě se musíme zeptat lidí, co si myslí.“
***
„Jsme připraveni uvést věci do pohybu, jestliže Srbsko udělá to samé.“
