Trh SSSR se zhroutil. Pod tímto dramatickým mottem si musíme představit fakt, že odbyt významné části naší průmyslové výroby je ohrožen, a že i proto hrozí statisícům lidí nezaměstnanost. Některé podniky si již pomohly samy, nalezly další odbytové možnosti. Co však ty ostatní? Vláda nemůže jejich výrobky převzít do vlastní režie, zaplatit jim je a pak se snažit je prodat a získat tak své peníze zpět. Musí se snažit pomoci jinak. Proto se rozběhl tak čilý cestovní ruch mezi SSSR a námi. Například vytvoření tradingové společnosti Ruský dům je pro některé podniky nadějí, půjde však o prostou směnu zboží v naturální podobě, nikoli o moderní obchod. Sovětský zájemce ještě není zákazník. Chce zboží, ale nemá čím platit. Smlouvá proto obchody na úvěr. Bohužel, dovolit si to dnes nemůžeme – máme už tak v SSSR značné pohledávky a další úvěry by byly z naší strany milodary. Sovětskému zákazníku může ve větším rozsahu dodávat na úvěr pouze bohatá země. Varující je proto zpráva, že SRN je ochotna pro oživení odbytu svých východoněmeckých podniků vývoz do SSSR úvěrovat. To je pro nás konkurence velmi nepříjemná. Mezivládní dohoda o ekonomicko-obchodních vztazích a vědeckotechnické spolupráci mezi ČSFR a RSFR, kterou minulý týden podepsal místopředseda federální vlády Václav Valeš v Moskvě, pootevírá dveře novým možnostem ve vzájemném obchodě. Bez dolarů, kterých obě strany mají málo, ale ve světových cenách, přepočtených na národní měny. Stejně tak, jako se budou výsledky republikových jednání v Moskvě poměřovat až hodnotou skutečné výměny či prodeje zboží, platí to i o dohodě „federální“. Zdrženlivost Václava Valeše při jejím hodnocení je tu plně na místě. Nejsme-li tak bohatí, abychom mohli prodávat na dluh, je pro nás sovětský trh nyní velmi obtížně přístupný a konkurence na něm tvrdá. Kdo své výrobky neprodá jinam, bude muset produkci takového zboží zastavit a vyrábět jen to, co odbyt najde. Jiná cesta už reálná není. (LN, 3. 4. 1991)
***
... A CO DĚLAL V. K. Za první čtvrtletí roku 1991 dosáhl přebytek ve státním rozpočtu třinácti miliard korun. Podle federálního ministra financí Václava Klause se proto uvažuje o snížení daní. „Zásah do daní z příjmu je nereálný, proto ho uděláme do daní nepřímých,“ uvedl ministr Klaus. On sám si od tohoto kroku slibuje oživení poptávky, protože pro spotřebitele poklesnou ceny. Dnes jsou daňové sazby u daně z obratu 0, 12, 22 a 32 procent. „Hodláme udělat snížení o dva body v každé kategorii, což není málo,“ upřesnil.
