LIBEREC Chceme oživit medailový lesk, prohlásil trenér českých lyžařů Miroslav Petrásek a na mysli měl s napětím očekávaný štafetový závod mužů na 4x10 km.
Takřka na den přesně mají po 20 letech Češi opět reálnou šanci na stupně vítězů. Naposledy si pro bronz dojeli na MS v Lahti Švanda, Martin Petrásek, Nyč a Korunka. Dnes se o cosi podobného pokusí Jakš, Bauer, Magál a Koukal.
Petrásek tedy podle očekávání ani po slabším výkonu Jakše při týmovém sprintu, sestavu nezměnil.
„S kolegou Vencou Korunkou jsme usoudili, že zasahování do fungující sestavy je riskantní,“ pravil Petrásek. A k nesmírně důležitému prvnímu úseku přidal: „Když brankář dostane jednou deset gólů, trenér mu musí dát další šanci. Důvěra je nesmírně důležitá.“
„Rozhodně mám lepší pocit než při sprintu dvojic,“ povídal po včerejším tréninku spokojeně Jakš. Pozoruhodné bylo, že jezdil na Koukalových lyžích („občas si je měníme...“), ale hlavně neustále v těsném závěsu za Bauerem. „To kvůli tomu, abych se ve stopě srovnal,“ vysvětloval.
A jaký že spřádá na pátek plán? „Všem ujedu a na předávku přijedu sám,“ smál se. „Ba ne, první úsek je jakási obrana proti ostatním. Nesmíte nic ztratit, a když chce někdo ujet, musíte za ním.“ Druhý úsek - alfa a omega Petrásek připomíná, že nejdůležitější je druhý úsek. „Bude se na něm útočit, nikdo si totiž nechce přivést do finiše za zády zejména Nora Northuga. Když to půjde, Lukáš se pokusí skupinu roztrhat. Myslím si, že zejména Švédové či Estonci pro to udělají také maximum.“
Pobaveně dodal, že Bauer mu před každou štafetou říká, že zase „vyžral“ druhý nevděčný úsek. „Kdyby se ale Jakšíkovi první úsek nepovedl, Lukáš je jediný, kdo je schopný dojet snad i půlminutu.“
Bauer už několikrát jeho slova potvrdil: „S druhým úsekem se nikdy nesmířím, jinak to už ale asi nikdy nebude,“ usmíval se. „Lyžař na něm odvádí černou práci, která není moc vidět. Lidi si většinou všimnou toho, kdo štafetu blbě rozjede, anebo kdo zvedne v cíli ruce nad hlavu.“ Víra v Koukalovu šikovnost Pak zadoufal, že snad nebude muset žádnou ztrátu stahovat: „Nedovedu si představit, že by štafetu rozjížděl někdo jiný než Jakšík. Každá jiná varianta je špatná. Předpokládám taky, že se to na mém úseku začne trhat, i když hodně bude záležet na počasí. Nejlepší by bylo, kdybych ujel s jedním dvěma dalšími lyžaři. Sólo akce by ale byla k ničemu. Kromě toho, že bych ukázal: jó, já jsem ten boreček... Hlavně ale nesmím nic ztratit, aby nám skejtaři nic nevyčítali...“ Po Magálovi na třetím úseku, jenž by měl reagovat na všechny pokusy o trhák, bude mít vše v rukách a nohách Martin Koukal. Šikovný, v tlačenici drzý a sebevědomý rychlík. „Když převezme štafetu v kontaktu s nejlepšími, bude to dobré,“ soudí Petrásek.
„Nedovedu si představit finiš bez Kukína,“ dodává Bauer. A samotný mistr světa z běhu na 50 kilometrů? „Chceme jet o medaili a já jsem hrozně rád, že u toho budu.“
Václav Korunka, který tehdy v Lahti úžasným finišem bronz podepsal, se zpět ohlížet nechtěl: „Já už o historii mluvit nechci, ale v páteční královské disciplíně klukům věřím,“ pravil.
Martin Petrásek, muž z druhého úseku z Lahti, na jeho slova reagoval: „Kecá, když říká, že ho historie nezajímá. Zrovna nedávno jsem si tu naši štafetu pouštěl. A bylo to moc příjemné. Rád bych podobný pohled zažil v Liberci znovu...“
***
Největší úspěchy
české mužské štafety
OLYMPIJSKÉ HRY
Calgary 1988 - bronz
(Nyč, Korunka, Benc, Švanda)
MISTROVSTVÍ SVĚTA
Lahti 1989 - bronz
(Švanda, Martin Petrásek, Nyč,
Korunka)
SVĚTOVÝ POHÁR
Davos 2007 - 1. místo
(Jakš, Bauer, Šperl, Koukal)
Falun 2008 - 3. místo
(Jakš, Bauer, Magál, Koukal)
