Pondělí 6. května 2024, svátek má Radoslav
130 let

Lidovky.cz

Štafeta připomněla Calgary

Česko

Tenhle bronz pohladil dvojnásob. Málokdo totiž čekal, že se kvarteto českých lyžařů po mnohých nenaplněných snech z let předchozích vzedme k úžasnému výkonu, na jehož konci se zaleskne medaile.

Dlouhých 22 let museli Češi čekat na další olympijskou medaili ze štafety. Dočkali se jí řízením zvláštního osudu znovu v Kanadě. V roce 1988 si v Calgary pro třetí místo dojeli Korunka, Nyč, Benc a Švanda. Ve Vancouveru pak jejich úspěch oprášili Jakš, Bauer, Magál a Koukal.

„Uděláme setkání po dvaadvaceti letech,“ plánoval hned Jiří Magál, který na třetím úseku zajel snad životní výkon, když udržel kontakt se švédskou a francouzskou štafetou.

„Přál bych si, aby čekání na naše nástupce bylo o něco kratší,“ doplnil ho Martin Koukal. Finišman, který unesl tíhu zodpovědnosti a po profesorském finiši udržel české kvarteto na stupních vítězů.

I trenér štafety z Calgary Bohuslav Rázl u televize naplno prožíval heroický výkon Jakše, Bauera,Magála a Koukala. Čtyř českých mušketýrů, kteří konečně na velké akci prodali vše, co v nich již drahnou řádku let dříme.

„Před rokem na mistrovství světa v Liberci se před štafetou nemluvilo o tom, jestli kluci získají medaili, ale řešilo se, jaká bude,“ našel Rázl jeden z důvodů výbuchu.

„Tentokrát už byli všichni v prognózách opatrní a udělali dobře. A navíc - trenér Míra Petrásek štafetu postavil optimálně. I z pohledu profilu tratě a počasí.“

Právě trenér Petrásek, jenž po šampionátu v Liberci zvažoval rezignaci, si bronzovou medaili náležitě užíval.

„Tahle generace o medaili bojovala strašně dlouho,“ připomínal. „Jsem šťastný, že jsem ukázali, jak umíme lyžovat i bojovat. Přiznám se, že jsem vždycky věřil, že existuje nějaký lyžařský bůh a také spravedlnost...“ Jeden z největších hrdinů celého štafetového závodu Lukáš Bauer se po nervydrásajícím finiši Martina Koukala za cílem dokonce rozplakal.

„Zázraky se dějí!“ opakoval. „Vždyť já jsem prohlašoval, že když dojedeme šestí, tak to bude pohádka. Co můžeme chtít víc? Máme bronz, stejně jako kluci na olympiádě v Calgary!“

Největší smetanu nakonec asi slízl, jak také jinak,Martin Koukal za svůj finiš.

V cíli rozverně vyprávěl, jak ho ani příliš nerozhodilo, když medailové karty zamíchal na poslední chvíli Nor Northug, který dorazil dvojici Koukal-Jonnier ve chvíli, kdy začala vymýšlet strategii v boji o stříbro.

„Já si hlavně hlídal toho Francouze, protože jsem věděl, že právě přes něj vede cesta k medaili,“ vysvětloval svůj plán. „Když totiž máte před finišem po boku Northuga, tak je jasné, že se jede už jen o druhé místo...“

***

Štafeta * Martin Jakš (23), Lukáš Bauer (32), Jiří Magál (32), Martin Koukal (31) Co dokázali před Vancouverem: * Na poslední olympiádě v Turíně dojeli na 9. místě, loni na MS v Liberci skončili až dvanáctí. Co dokázali ve Vancouveru: * Nečekaně získali bronzovou medaili v závodě na 4x10 km, předstihla je pouze švédská a norská štafeta. Co mohou dokázat za čtyři roky v Soči: * Záleží, zda bude s kariérou pokračovat nejstarší trojice Bauer, Koukal a Magál. Bez nich budou zřejmě čeští lyžaři na úspěch pomýšlet marně.

Autor: