* LN Jak dlouho se takový přesun zaměstnanců z jedné firmy do druhé připravuje?
Martina Čapounová: Já jsem se to dozvěděla čtyři měsíce předem s tím, že intenzivně jsme převod připravovali dva měsíce. Pro oblast lidských zdrojů projekt znamenal hlavně přípravu komunikace se zaměstnanci a veřejností. Tedy především přípravu plánu, kdy a komu co budeme říkat. Uspořádali jsme prezentaci, kde jsme kromě generální ředitelky Radiokomunikací a generálního ředitele T-Mobilu byly i my dvě coby personální ředitelky a společně mluvily na 131 zaměstnanců, kterých se přesun týkal. Nic písemného.
* LN Než jste se setkaly se zaměstnanci, tak to byly všechno tajné informace?
MČ: Musely být. Do poslední chvíle nikdo nevěděl, jestli bude smlouva podepsána. Jednání probíhala dlouho a velice intenzivně a nic nebylo jisté. Takže jsme vše připravovali s tím, že jsme nevěděli, jak celá akce dopadne. Barbora Stejskalová: Tak to samozřejmě probíhalo i na naší straně. Když chcete koupit firmu nebo její část, tak úplně na začátku, v přípravné fázi, probíhají procesy, do nichž je zapojeno jenom minimální množství lidí. Většinou je to menší skupinka, která podepíše klauzuli o mlčenlivosti. Jde totiž o dost citlivou věc. A jak říkala Martina, do doby, než je vše podepsáno, je třeba držet jednání jen v tomto úzkém kruhu. Jak ale vše finišuje, je potřeba více a více informací, a tak se rozšiřuje i množství zasvěcených lidí. Udržet informace je velmi obtížné. Pak už se musí velice dobře připravit komunikační plán.
* LN Takže jde o detailní přípravu komunikace?
BS: Pokud se smlouvy podepíší, tak komunikace jede na hodiny přesně podle daných scénářů. MČ: Plán byl přesně daný. Ve stejnou chvíli, kdy byla informována veřejnost, jsme si s Barborou pozvaly oněch 131 zaměstnanců. Musely jsme vědět, kdy asi přijde ten okamžik, s devadesátiprocentní jistotou. Na ten den jsme je pozvaly a informovaly. A nesmíme zapomenout na odbory, které jsme informovaly současně s nimi. Komunikace probíhala se třemi stranami.
* LN Takže nebyla možnost, aby se to zaměstnanci dozvěděli dřív z médií?
MČ: Bylo to o hodinách. BS: Co se týká šumů, ty mohou prosakovat vždycky. Ale jsou to velké firmy a zaměstnanci nikdy nemají jistotu, jestli je tenhle šum správný, nebo ne. Někteří věděli víc, někteří méně. Ve finále ale většina zaměstnanců ani na jedné straně nic nevěděla.
* LN Říkaly jste, že šlo o 131 lidí. O které, a kdy se o nich rozhodlo?
MČ: Už při začátku vyjednávání jsme musely přesně vysvětlit, jaké technologie, jaké zákazníky a jaké zaměstnance prodáváme.
* LNA lidi jste vybírali tak, aby dokázali obsloužit technologie?
MČ: Lidé se vybírali podle toho, kdo se věnoval prodávané službě.
* LN Když přibudou noví lidé do týmu, nebo naopak ubude kus firmy, vznikají tak nové pozice?
BS: Na naší straně projekt pokračuje dál integrační fází. Protože jsme koupili nový byznys, stali jsme se integrovaným operátorem, máme novou pozici na trhu. To pro nás neznamená jenom koupit lidi a někam je posadit. Je třeba provést analýzu, kam nové zaměstnance v naší struktuře zařadit. Museli jsme vědět, kam se kdo hodí. Nechtěli jsme je posadit izolovaně do jedné místnosti, umístili jsme je tak, aby co nejlépe zapadli do týmu. Nyní musíme posoudit, jestli není tým potřeba někde posílit a zda je vhodné zaměstnance ještě přeskupovat. Není to ukončený proces. Věřím, že ke konci letošního roku se už nebudeme rozdělovat na ty stávající a na ty, co přišli. MČ: Pro nás je to také ještě otázka asi roční práce. Tím, že jsme převedli zaměstnance, nám vznikly nové týmy, protože tito lidé dělali z dvaceti procent i na jiných úkolech. Nyní se díváme na synergie mezi našimi týmy, aby organizační struktura měla logiku a abychom zvýšili úroveň poskytovaných služeb. BS: To je důležitý bod. Každý dělal na několika úkolech a my jsme je nemohli rozpůlit. Takže se teď musíme podívat, kde potřebné know-how zůstalo zachováno a kde nám třeba bude i chybět.
* LN Budete tedy potřebovat i nové lidi?
BS: Budeme potřebovat nové znalosti. Což může znamenat i nové lidi.
* LN Říkal jsem si, že nejtěžší na převodu bývá papírování a podepisování smluv.
MČ: Já bych řekla, že nejtěžší byla komunikace. Papírování samozřejmě nechybělo. Byly to stohy papírů, to máte pravdu, ale to umíme, na to jsme připraveni. Nejtěžší bylo mluvit na zaměstnance, aby se nebáli. Protože někteří měli obavu, stěhování snáší špatně. U nás jsou lidé, kteří pro nás pracují dvacet třicet let. Museli jsme jim vysvětlovat, co pro ně změna znamená. BS: Z pohledu firmy to budeme moci vyhodnotit až na konci roku. Ještě nejsme na konci. Po personální stránce nás strašilo, jak zpracujeme první mzdy. Z toho jsme měli nervy, aby někomu nepřišla špatná výplata. Dlouho jsme o tom vyjednávali. Zaměstnanci byli převedeni k prvnímu prosinci loňského roku, tím větší to byl stres.
* LN Byli i lidé, kteří se zasekli a odmítli přejít?
MČ: V podstatě ne. Potřebovali jen vysvětlit, co je čeká. A zajímaly je benefity, jestli jim zůstanou stejné. Obě firmy mají naštěstí podobné, což nám hodně pomohlo. BS: Do hlav lidem nevidíme, každému je nepříjemné, že už nebude chodit tam, kam je zvyklý. Byli ale i lidé, kteří se hned na první prezentaci ptali, jak to u nás bude fungovat. Ti se překlopili hned, jiným to zkrátka trvá déle.
* LN Jak jste měly rozděleny role?
BS: V začátku si každý jel to své. Poté začala výměna informací, nejdříve převážně v projektovém oddělení. A pak nastává moment, kdy je potřeba získat také informace o lidech. MČ: Nejdříve jsme se potkaly spolu a vybraly si užší tým lidí, se kterým jsme spolupracovaly. Ale sladění proběhlo docela brzy. Nejpodstatnější byla ona první prezentace, kde jsme obě stály před zaměstnanci. BS: Před každým fórem je třeba důkladná příprava. Nesmí nastat situace, kdy se někdo na něco zeptá a jedna odpoví tak a druhá jinak. I přesto ale může přijít otázka, která nás v přípravné fázi ani nenapadla. V takovém případě je třeba říci pravdu, že to zjistíme a informace dodáme.
* LN O čem jste mluvily na první schůzce?
BS: Probíraly jsme organizační struktury. Na to si vzpomínám. MČ: Nejdříve jsme ale začaly mluvit o lidech. Spíše o týmech než o jménech. Změnu jsme řešily koncepčně.
