PRAHA Stav veřejných financí České republiky se zhoršil natolik, že nemá smysl stanovovat jakýkoliv termín pro přijetí eura. Na páteční konferenci Žofínské fórum na téma Euro s otazníky to řekl guvernér České národní banky Zdeněk Tůma.
Podle původního plánu se měla vláda k přijetí eura vyjádřit 1. listopadu, kvůli hospodářské krizi od toho ale nakonec ustoupila.
Podle guvernéra centrální banky Tůmy by se měly k přijetí eura vyjádřit vláda a parlament vzešlý z voleb, které se budou konat příští rok. „I současný ministr financí je skeptický ke splnění konvergenčních kritérií Českou republikou do roku 2012 nebo 2013,“ připomněl Tůma.
Očekává se, že rozpočtový schodek letos kvůli hospodářské krizi přesáhne šest procent HDP, pro přijetí eura je maximem tříprocentní hranice.
Analytici tvrdí, že struktura rozpočtu, zejména vysoké sociální výdaje, je v delším období neudržitelná. Dopad eura na Slovensko?
Předčasné Guvernér Národní banky Slovenska Ivan Šramko na konferenci řekl, že zatím není možné zodpovědně zhodnotit dopady zavedení eura na slovenskou ekonomiku. Vyzdvihl však pozitivní dopady, jako bylo zmenšení výkyvů měny proti okolním státům nebo zvýšení mezinárodních ratingů Slovenska.
Podle Eleny Kohútikové ze slovenské banky VÚB nastartovalo euro slovenskou ekonomiku ještě před jeho faktickým přijetím především díky stanovení pevného termínu a silnému politickému závazku, který za rozhodnutím přijmout euro stál.
Igor Barát, bývalý zplnomocněnec slovenské vlády pro zavedení eura, označil přijetí společné měny za nejrozsáhlejší projekt, jaký kdy Slovensko v mnoha ohledech zažilo. Za hladkým průběhem byla podle Baráta především dobrá a včasná příprava, která začala prakticky ještě před vstupem země do EU.
Na Slovensku podpora veřejnosti společné měně po jejím zavedení stoupla, což je v dějinách rozšiřování eurozóny výjimečný případ, upozornil.
Podle Tůmy je přistoupení k euru politickým rozhodnutím a jeho přínos je dán tím, že je součástí politické a ekonomické integrace Evropy.
