Je za námi další Silvestr a s ním i předsevzetí do nového roku. Na Tři krále některé ty novoroční sliby už třeba pomalu začínají brát za své. Ten nejčastější slib sobě i okolí bývá „od Nového roku začínám nový život...“, ale uběhlo pár dnů a nový život se někde začíná ubírat starými kolejemi. Nevěšte hlavu! Nečekejte až zase na 1. ledna 2010. Třeba to ještě jde.
Dovolte mi, abych se zamyslela na téma nikoli JAK, ale KDY začít. Kdy vlastně začíná nový rok? A kdy je tedy dobré dělat předsevzetí a změny v životě?
Dítě samo si žádná předsevzetí nedělá a začne přesně včas – od okamžiku porodu. Vydá se na jakýsi vlastní vnitřní signál hlavou proti překážkám porodních cest a jde vytrvale do nového života. V jeho VLASTNÍ rok a den nula začíná dýchat, křičet a sát a uvádí do pohybu své rozhodnutí přežít a zůstat živé a zdravé.
To tříleté dítko se už ptá „Proč?“ a začíná říkat své „Já“ a „Ne“. Nečeká také na žádného Silvestra, ale začíná každý den prozkoumávat svůj svět a jeho i své možnosti okamžitě a vytrvale mění sebe i okolí. I ono má svou hlavu.
Přeskočme pár let a je tu školní věk. Tehdy už maličký člověk ví, co se má – a začíná si po vzoru rodičů dělat předsevzetí. Většinou od nového ŠKOLNÍHO roku. A ten začíná už v září, ale také končí už v červnu, jaká paráda!
Dva měsíce bezbřehého volna na odpočinek a pauzu po tom „starém“ a dokonalé rozmyšlení, jak JINAK to bude žáček dělat v tom novém roce… Školáčci i studenti se datem 1. září přitom setkávají se začátkem starého – tedy církevního – nového roku ortodoxní církve… Zaměstnanci, podnikatelé, důchodci i ti ostatní, kdo už do školy chodit přestali nebo znovu nezačali, poprvé počítají „od prvního první“. Odkazují se tím na 1. leden podle Gregoriánského kalendáře.
Ale ani oni nemusejí ztrácet hlavu. Když se předsevzetí nevydaří, mohou začínat znovu skoro celý rok. Posuďte sami: Pravoslavní mohou posečkat s předsevzetím až do 14. ledna, lunární čínský Nový rok se každoročně mění a je definován astronomicky, takže podle šedesátiletého cyklu může připadnout na kterýkoli den mezi 21. lednem a 21. únorem.
Římané táhli do pole v měsíci boha války Marta a slavili Nový rok 1. března, Tibetský Losar připadá na leden až březen, sikhský Hola Mohalla na 14. březen, bahájský Naw Ruz je 21. března, hinduisté na Bali slaví 30. března, asyrský Nový rok je 1. dubna, pak slaví Pandžáb, Nepál, Thajsko a Kambodža, Bengálci a Cejlonci.
Dál se slaví až zase na podzim, který zahajuje Roš Hašana – hebrejský Nový rok, který je pohyblivý a někdy připadne už na 6. září, ale nejpozději je to 5. října. Keltové a novopohané slaví Samhain 1. listopadu. Ještě jste si nevybrali? Zkrátka Nový rok si můžeme vybrat úplně kdykoli a s ním i čas na bilanci a předsevzetí.
Můžeme také posečkat až na okamžik, který je pro nás ten pravý – a nemusí to být zrovna „prvního první“, mohou to být naše nebo něčí narozeniny, svátek nebo prostě náš vnitřní signál, který nás přesně včas nastartuje vlastní hlavou ke změnám – jako to nenarozené miminko… Vzpomeňme si na naše první „hlavou proti překážkám“, na novorozenecké uskutečňování toho, co je třeba, je přirozené, potřebné a zdravé. Hned.
Okamžik NULA by totiž měl být opravdový vstup do nového života – bez návratu k tomu starému. A někdy je právě tak těžký, jako byl ten náš první okamžik na světě. Začít znovu a lépe. To je pro všechny z nás někdy úplný POROD.
Tak vám přeji do toho VAŠEHO nového života zdraví, lásku a štěstí. A toho asi nejvíc. Vždyť i na Titaniku bylo mnoho zdravých. A moc jim to nepomohlo, jak říká jeden zlomyslný vtípek.
Tak vítejte na světě. Přeji šťastný rok vám všem, milí čtenáři!
O autorovi| Kateřina Cajthamlová, lékařka
